29 C 162/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 65 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 65 500 Kč od 11. 2. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce především tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Žalobce žalované poskytl finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit celkem 70 800 Kč, skládající se z jistiny ve výši 40 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 30 800 Kč. Žalovaná se toto zavázala splácet v týdenních splátkách po 1 180 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy. Žalovaná však splácela nepravidelně, celkem uhradila 5 300 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení, splatnost pohledávky nastala ke dni 21. 1. 2018. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Soud ve věci nařídil jednání, přičemž z účasti na jednání se omluvil žalobce. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 17. 12. 2017 smlouvu [číslo] na základě které žalované poskytl finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobci poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 30 800 Kč, celkem tedy 70 800 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (celkem 60) po 1 180 Kč. První splátku se žalovaná zavázala uhradit dne 24. 12. 2017. Z listiny označené jako„ platební historie“ bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem 5 300 Kč. Žalovaná byla ze strany žalobce vyzývána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 29. 11. 2019. Byla vyzvána k úhradě celkem 65 500 Kč. 5. Mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o úvěru a úvěr byl žalované poskytnut (§ 2395 o. z.). Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve sjednané době v pravidelných týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 24. 12. 2017. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ho vrátila, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Proto bylo žalobě vyhověno. 6. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 620 Kč za zaplacený soudní poplatek. Další náklady žalobce nepožadoval.