ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2021:29.C.222.2021.1 Datum: 2021-10-27 Předmět: o zaplacení 6 595,56 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", ["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 6 595,56 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 595,56 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 344,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 273,15 Kč, s úrokem ve výši 9,90 % ročně z částky 6 595,56 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 6 595,56 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 20. 7. 2016 uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru č. [anonymizováno]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Podmínky úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet formou 60 měsíčních splátek po 317,97 Kč. Mezi účastníky byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 9,90 % p. a. Žalovaný opakovaně Smlouvu porušil, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Žalobce žalovaného vyzval k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalobce od Smlouvy odstoupil dopisem ze dne 19. 6. 2018 a tímto se stal dluh splatným. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky 6 595,56 s úrokem ve výši 9,90 % p.a. z částky 6 595,56 Kč (jistina) od 27. 10. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 595,56 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 344,85 Kč zkapitalizovaný od 20. 7. 2016 do 19. 6. 2018 a kapitalizovaný úrok ve výši 3 273,15 Kč zkapitalizovaný od 20. 6. 2018 do 26. 10. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný strana zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] ze dne 20. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobci vrátit v 60 měsíčních splátkách po 318 Kč. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 10,36 %. Úroková sazba poskytnutého úvěru byla sjednána ve výši 9,90 % p.a. Dopisem ze dne 19. 6. 2018 bylo žalovanému oznámeno odstoupení od Smlouvy. Z výzvy ze dne 30. 10. 2020 adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 10 213,56 Kč.
5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce smlouvu, na jejímž základě mu umožnil čerpat finanční prostředky v rámci sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal tyto prostředky navýšené o úroky a poplatky předchůdci žalobce vrátit. To však neučinil, a následně došlo k zesplatnění úvěru.
6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.
7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Žalovaný porušil ve smlouvě sjednané podmínky a poskytnutou částku s úrokem žalobci nezaplatil). Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobce, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny, stejně tak i pokud jde o sjednané poplatky související s čerpáním úvěru a smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednána, uložil žalovanému uhradit pohledávky žalobce, tedy částku 6 595,56 Kč včetně požadovaného kapitalizovaného úroku.
11. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), neboť poskytnuté peníze nebyly po zániku smlouvy vráceny. Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
12. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 595,56 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.