29 C 317/2021-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 66 940,64 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 437,25 Kč, s úrokem ve výši 23,40 % ročně z částky 64 411,64 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 323,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 66 940,64 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovanou uzavřel dne 26. 9. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 570 Kč. K čerpání úvěru došlo dne 1. 10. 2018. Splatnost první splátky nastala 4. 11. 2018. Roční úroková sazba byla sjednána na 23,4 % p. a. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem 83 717 Kč. Uhrazená část byla započítaná na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, žalobce tak využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil, a to ke dni 14. 12. 2020. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne 14. 12. 2020. Po zesplatnění neuhradila žalovaná ničeho. Ke dni podání žaloby eviduje žalobce za žalovanou pohledávku ve výši 66 940,64 Kč, přičemž tato se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 64 411,64 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 260 Kč, poplatků ve výši 117 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 152 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Náklady na vymáhání požaduje žalobce ve výši 260 Kč, když požaduje 100 Kč za každou výzvu zaslanou žalované a ve výši 130 Kč za výzvu zaslanou doporučeně. Částku 117 Kč požaduje žalobce jako neuhrazené poplatky. Smluvní pokutu požaduje žalobce dle podkapitoly odst. 6,3 Úvěrových podmínek, dle které je žalobce oprávněn naúčtovat žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě prodlení s úhradou splátky. V případě, že dlužná splátka byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována ve výši dlužné částky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované, jí byla smluvní pokuta vyčíslena na 1 000 Kč. Žalobce se po žalované dále domáhal kapitalizovaného smluvního úroku ke dni sepsání žaloby ve výši 8 437,25 Kč, a to ve výši 23,4 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 15. 12. 2020 do dne sepsání návrhu, tj. do dne 26. 3. 2021, z částky 64 411,64 Kč. Dále se žalobce domáhal zaplacení úroku ve výši 23,4 % z částky 64 411,64 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 26. 9. 2018 uzavřena Úvěrová smlouva [číslo] na jejímž základě žalobce žalované poskytl bezúčelový revolvingový úvěr se sjednaným úvěrovým rámcem ve výši 100 000 Kč. Celkem se žalovaná zavázala splatit žalobci 153 600 Kč. Výše měsíční splátky byla sjednána na 3 570 Kč. Roční úroková sazba poskytnutého úvěru činila 23,40 %. Z listiny označené jako„ výpis čerpání, splátek a úhrad“ bylo zjištěno, že dne 1. 10. 2018 vyčerpala žalovaná 100 000 Kč. Na úvěr uhradila 83 717 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] Součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ opoždění se se zaplacením splátky, ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky bude nižší než-li 500 Kč, pak smluvní pokuta ve výši dlužné částky. Žalovaná byla vyzývána k úhradě celého úvěru ve výši 71 598,96 Kč dopisem ze dne 14. 12. 2020. Předžalobní výzva k plnění ze dne 7. 1. 2021 byla žalované zaslána. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jejího závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalovaná porušila ve smlouvě sjednané podmínky, když vyčerpanou částku s příslušným úvěrem a poplatky žalobci nezaplatila. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporovala tvrzení žalobce, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny, stejně tak i pokud jde o sjednané poplatky související s čerpáním úvěru a smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednána, uložil žalované uhradit pohledávku žalobce. 11. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 17 488,4 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 678 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 66 940,64 Kč dle ust. 9 odst. 3 písm. a) a.t. za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, žaloba, předžalobní výzva) po 3 780 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 240 Kč ve výši 2 570,40 Kč.