12 C 201/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 902 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 902 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], jejímž předmětem bylo MojePojištění majetku, domu na adrese [adresa]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 3 740 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když poslední splátku pojistného ve výši 3 740 Kč uhradil dne 25. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný následující splátku neuhradil ani v dodatečné lhůtě stanovené v upomínce o zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění, pojištění ke dni 24. 5. 2021 zaniklo. Ode dne vzniku pojištění do dne jeho zrušení bylo žalovanému předepsáno na pojistném uhradit celkem 4 642 Kč. Do dnešního dne došlo ze strany žalovaného k úhradě pouze 3 740 Kč. Celkový dluh na dlužném pojistném tak činí částku 902 Kč, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 902 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem byl pojistný produkt MojePojištění majetku, domu na adrese [adresa]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 3 740 Kč za roční pojistná období. Žalovaný však žalobkyni neuhradil splatné pojistné. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou ze dne 29. 3. 2021, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení, která stanovena na 24. 5. 2021. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 24. 5. 2021 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za období od 26. 2. 2021 do 24. 5. 2021 částku ve výši 902 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o.z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 o.z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ustanovení § 2804 o.z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o.z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 400 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a zaslání předžalobní výzvy a dále z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 200 Kč k těmto třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.