12 C 288/2021-39 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 169,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva 1“), jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky žalobkyně. Dále uzavřela žalobkyně s žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ Smlouva 2“) a dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva 3“). Na základě uzavřených smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal platit sjednanou cenu za služby. Součástí Smlouvy 1 bylo ujednání o pronájmu zařízení Huawei B525 sériové [číslo] (dále jen„ Zařízení 1“), Součástí Smlouvy 2 bylo ujednání o pronájmu zařízení Huawei B525 sériové [číslo] (dále jen„ Zařízení 2“) a součástí Smlouvy 3 bylo ujednání o pronájmu koncového zařízení sériové [číslo] (dále jen„ Zařízení 3“). Ve smlouvě bylo ujednáno, že v případě, že žalovaný zařízení po ukončení smlouvy nevrátí, nebo jej zničí, má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených závazků, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, žalobkyně tak přistoupila k výpovědi smluv dne 30. 12. 2019. Žalovaný byl v prodlení s úhradou následujících vyúčtování -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 10. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 11. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 16,44 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 4. 2020, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 4 000 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 10. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 11. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 16,44 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 4. 2020, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 4 000 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 8. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 9. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 10. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 17 Kč -) vyúčtování [číslo] splatné dne 10. 3. 2020, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 4 000 Kč přičemž ceny za standardní poskytování služeb elektronických komunikací byly či budou uplatněny u Českého telekomunikačního úřadu. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 10. 12. 2020 předžalobní výzvu k plnění, nicméně ani poté, žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil. V rámci nastavení služeb se strany dohodly na korespondenční adrese: [adresa], [PSČ] [obec], následně pak došlo ke změně jména v korespondenční adrese na: [jméno] [příjmení] [jméno]. Vyúčtování je z tohoto důvodu na jinou osobu, než je osoba žalovaná, nicméně předmětná služba byla poskytnuta a uzavřena s žalovaným a smluvní pokuta se váže právě k žalovanému. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně svým podáním ze dne 5. 11. 2021 s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k účastnickému číslu [tel. číslo]. Předmětem smlouvy o pronájmu ke Smlouvě 1 je zařízení Huawei B525 sériové [číslo]. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby třetích stran. Dále uzavřela žalobkyně s žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] na číslo PIV [číslo] a součástí této smlouvy byly rovněž ujednání o smlouvě o pronájmu koncového zařízení, a to zařízení v kategorii„ Základ“ se sériovým [číslo]. Dne [datum] žalobkyně s žalovaným uzavřena účastnickou smlouvu [číslo] k účastnickému číslu [tel. číslo], přičemž nedílnou součástí této smlouvy byla smlouva o pronájmu koncového zařízení Huawei B525 sériové [číslo]. Součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byla rovněž dohoda na tom, že pokud žalovaný bude v prodlení s vrácením zařízení po ukončení smlouvy, zavazuje se uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Výpověď smlouvy ze strany žalobkyně byla žalovanému zaslána 30. 12. 2019. Žalovanému byly vyúčtovány platby za služby třetích stran, smluvní pokuta za nevrácení zařízení a za další služby následujícím způsobem: -) faktura [číslo] splatná dne 27. 10. 2019, za pronájem zařízení ve výši 30 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 27. 11. 2019, za pronájem zařízení ve výši 16,44 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 7. 4. 2020, účtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 27. 10. 2019, za pronájem zařízení ve výši 30 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 27. 11. 2019, za pronájem zařízení ve výši 16,44 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 7. 4. 2020, účtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 27. 8. 2019, za pronájem zařízení ve výši 30 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 27. 9. 2019, za pronájem zařízení ve výši 30 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 27. 10. 2019, za pronájem zařízení ve výši 17 Kč -) faktura [číslo] splatná dne 10. 3. 2020, účtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích), službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 2201 odst. 1 o. z. se smlouvou o nájmu pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaného ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., když dospěl k závěru, že nárokované částky představují cenu za pronájem koncových zařízení a smluvní pokutu za porušení povinnosti po skončení smlouvy předmět nájmu vrátit. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s ustanovením § 2201 o. z. uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobkyně jako pronajímatel zavázala přenechat žalovanému movitou věc – zařízení – a žalovaný se zavázal platit sjednané nájemné. Žalobkyně svoje povinnosti splnila a zařízení žalovanému poskytla. Žalovaný nesporoval uzavření uvedených smluv a netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni nezaplatil splátky nájemného za zařízení, soud shledal žalobu důvodnou a žalobě vyhověl. Po právu byl shledán i nárok na smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Ujednání o smluvní pokutě a její výši 12 000 Kč, resp. třikrát 4 000 Kč, nebylo shledáno nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o. z.), ani okolnosti jejího sjednání nelze považovat za rozporné s dobrými mravy a ani domáhání se jí nebylo shledáno jako nemravné (§ 2 odst. 3 o. z.) nebo že by šlo o případ zneužití práva (§ 8 o. z.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen