12 C 406/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 3 510 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč, a to z titulu úhrady televizních poplatků. Žalobce uvedl, že žalovaný se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence přihlásil dne [datum]. Žalovaný dluží žalobci na televizních poplatcích za období [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] [rok] částku 3 510 Kč. Ke dni podání žaloby byl kapitalizován zákonný úrok z prodlení na částku 623,99 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ve věci bylo zjištěno, že žalovaný se dne [datum] přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Televizní poplatek byl stanoven pro rok [rok] až [rok] částkou ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný televizní poplatek za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] nezaplatil a dluží tak částku 3 510 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužných poplatků ze strany žalobce písemně vyzván před podáním žaloby. 5. Povinnost žalovaného k úhradě televizního poplatku se řídí zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Podle § 2 odst. 2 citovaného zákona se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (§ 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb.). Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem (§ 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb.). Nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (§ 10 zák. č. 348/2005 Sb.). 6. Dle § 4 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. od rozhlasového a televizního poplatku je osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnost. Dle § 4 odst. 3 věta druhá zák. č. 348/2005 Sb., účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen "pověřená osoba"), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný poplatkovou povinnost neplnil, dluží žalobci za předně vymezené období televizní poplatky v celkové výši 3 510 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. 8. Protože žalovaný stanovené poplatky nezaplatil řádně a včas, je s jejich úhradou v prodlení. Soud proto žalovaného zavázal nejen k úhradě dluhu ve výši 3 510 Kč podle § 2 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., ale i k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši ročně z částek odpovídajícím měsíčním poplatkům v příslušném období, a to podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 400 Kč představující uhrazený soudní poplatek. Náklady související se zastoupením žalobce advokátem soud nepovažuje za účelně vynaložené, tedy takové, které by žalobce musel nezbytně vynaložit, aby mohl řádně hájit svá práva. Pokud agendu televizních poplatků žalobce sám spravuje a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3705/14 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 405/14). 10. Soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem stanovil lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností v délce pěti měsíců ode dne právní moci rozsudku, a to s ohledem na tíživou životní situaci žalované, která pobírá starobní důchod a splnění rozsudkem uložených povinností v zákonem stanovené lhůtě by bylo i s ohledem na specifické veřejnoprávní postavení žalobce nepřiměřené. 11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.