13 C 68/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení zahájeného dne [datum], později k výzvě soudu doplněného, učinila žalobkyně náhradu nákladů za jí zaplacené lékařské a laboratorní vyšetření žalovaného a náklady za jeho převoz k němu a na služebnu poté, co při kontrole žalovaného [datum] vzniklo podezření, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem návykových látek. Konkrétně nárokovala po zaokrouhlení částku 781 Kč za lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve, dalších zaokrouhleno 6 861 Kč za provedené laboratorní (toxikologické) vyšetření krve, kdy se potvrdila přítomnost návykové látky v krvi žalovaného, a 28 Kč pak za převoz žalovaného z místa kontroly služebním vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], nejprve na [ulice] oddělení policie [obec] a poté do [nemocnice] a následně zpět na [ulice] oddělení [anonymizováno], kdy vozidlo ujelo celkem 4 km. Ode dne po splatnosti faktury [číslo] kterou žalovanému vynaložené částky naúčtovala, nárokovala i zákonný úrok do zaplacení. 2. Před zahájením jednání pak žalobkyně vzala zpět žalobu co do 15 Kč s příslušenstvím zpět, neboť původně při stanovení náhrady za pohonné hmoty vycházela z jiných údajů o spotřebě vozidla a současně nárokovala i zpáteční cestu služebního vozidla se žalovaným, kdy tuto neměla jak prokázat, a proto žalobní nárok o tuto zpáteční cestu také ponížila. Řízení tak soud výrokem II částečně zastavil podle § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř., když do té doby může žalobkyně žalobou disponovat bez ohledu na stanovisko druhé strany a soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastaví. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Žalovaný si výzvu na zákonné doručovací adrese nevyzvedl, a přestože mu byla po uplynutí úložní doby i vhozena do schránky na zákonné doručovací adrese, nereagoval nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstal zcela pasivní. Má se tak za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí a soud tedy rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že žalovaného dne [datum] ve [údaj o čase] hod. kontrolovala v ulici [ulice] v [obec] hlídka [anonymizováno], které se řidič zdál být nervózní, neklidný, v obličeji bledý a upocený s propadlými tvářemi. Byl proto vyzván k podrobení se testu na omamné látky, přičemž test byl pozitivní na Amfetamin/Metamfetamin. Hlídka proto převezla žalovaného k dořešení na obvodní oddělení policie a následně do [anonymizováno] nemocnice, kde se provedeným vyšetřením potvrdila přítomnost návykové látky v jeho krvi. Vyšetření byla účtována ve shora uvedených výších, a žalobkyně je uhradila. Převoz žalovaného na obvodní oddělení policie, a posléze do nemocnice si vyžádalo ujetí celkem 2 km, kdy vozidlo má dle technického průkazu kombinovanou spotřebu 6,6 l na 100 km. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] se splatností dne [datum], kde přeúčtovala náklady za vyšetření v žalovaných výších a náklady za cestu ve výši 28 Kč při ceně benzínu 32 Kč za litr. Fakturu spolu s informací o případném vymáhání soudní cestou si žalovaný [datum] osobně převzal. 5. Na uplatněné částky má žalobkyně nárok podle § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ z.o.z.“, kdy prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo ji v rámci své působnosti k odbornému vyšetření, které je povinna dle § 20 odst. 1 a 4 strpět, v souladu s § 21 odst. 1 vyzval a takto vzniklé náklady poskytovateli zdravotních služeb uhradil. Působnost žalobkyně je dána § 2 a 3 zákona č. 273/2008 Sb. o [stát. instituce], kdy oprávnění vyžadovat orientační, ale i odborné vyšetření při podezření ovlivnění návykovou látkou jí plyne při kontrole z § 67 odst. 1 písm. c) a d) téhož předpisu. 6. Žalobkyně v řízení prokázala, že nárokované částky za vyšetření žalovaného uhradila, nebylo proto důvodu nepřiznat jí po zaokrouhlení náhradu ve výši 7 642 Kč za provedené lékařské a toxikologické vyšetření, když výsledky vyšetření prokázaly přítomnost návykové látky. V takovém případě vyšetřovaná osoba dále podle odst. 3 hradí i náklady na svou dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení vyšetření, které byla podle tohoto ustanovení žalobkyně povinna zajistit, proto má dále i nárok jednak na náhradu za opotřebení vozidla podle vyhl. č. 358/2019 Sb. v sazbě 4,20 Kč za 1 km, a tedy 8,40 Kč, a dále za PHM na částku 4,22 Kč, když cena za litr benzinu byla stanovena rovněž podle vyhlášky na 32 Kč a žalobkyně ujela 2 km. Po zpětvzetí nárokovaných 13 Kč (po zaokrouhlení) za cestu, je tak důvodných. 7. Jelikož žalovaný v řízení nejen neprokázal ale ani netvrdil, že by dlužné částky uhradil, soud jistinu přiznal, a to i se zákonným příslušenstvím z titulu prodlení, do kterého se žalovaný dostal podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, jakmile řádně a včas dlužnou částku neuhradil. Jelikož termín nebyl sjednán, je dlužník povinen plnit bezodkladně k výzvě věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., zde tak v termínu splatnosti faktury, kdy byla poskytnuta lhůta delší. V takovém případě dle § 1970 o. z. má žalobkyně nárok na roční úrok z prodlení podle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. ve výši součtu repo sazby ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí vzniku prodlení a 8 %, což je žalovaných 8,25 %, které byly přiznány od nárokovaného dne, kterým je počátek prodlení. 8. Žalobkyně, která měla v řízení kromě nepatrné části (v rozsahu učiněného zpětvzetí) úspěch byly podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznány náklady tohoto řízení, kdy jako nezastoupená má nárok na dvě paušální náhrady po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za sepis žaloby a výzvu k plnění. 9. Jelikož žalobkyně je od zaplacení soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena, byla dle § 2 odst. 3 povinnost zaplatit soudní poplatek uložena žalovanému, neboť žalobě soud zcela vyhověl, žalovanému právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni nevzniklo a sám není od poplatku osvobozen. Výše poplatku byla stanovena dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku, který je přílohou zákona, tedy ve výši 1 000 Kč. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.