15 C 222/2022-31 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 3 154 Kč se zákonným úrokem z prodlení, plynoucí z toho, že žalovaný byl dne [datum] převezen příslušníky Policie ČR k odbornému [anonymizováno] vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, neboť u něho bylo podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem provedeného laboratorního vyšetření krve bylo pozitivní zjištění přítomnosti cannabinoidů, amphetaminů a metamphetaminů u žalovaného. Převoz žalovaného do [anonymizováno] zařízení za účelem odběru krve si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, když služební vozidlo najelo celkem 6 km. Náhrada za použití předmětného vozidla činí 37 Kč. Za provedený odběr krve uhradil žalobce poskytovateli [anonymizováno] služeb – společnosti [nemocnice] [územní celek] a.s. – částku 722 Kč na základě faktury [číslo] za rozbor tohoto vzorku uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb částku 2 345 Kč na základě faktury [číslo]. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost návykové látky, žalobce po žalovaném ve smyslu § 24 odst. 2, odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. požaduje náhradu nákladů vynaložených na provedené [anonymizováno] vyšetření spojené s odběrem krve, na rozbor odebraného vzorku a na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného [anonymizováno] vyšetření. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 3 154 Kč dne 14. 11. 2019. Žalovaný však žalobci ničeho neuhradil. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl dne [datum] převezen příslušníky Policie ČR do lékařského zařízení [nemocnice] [územní celek] a.s., neboť u něj bylo podezření na řízení motorového vozidla pod vlivem návykových látek a u žalovaného byl proveden orientační test na jiné návykové látky testem DrugWipe 5 SP s pozitivním výsledkem na přítomnost Cannabis a Am/Met. Žalovaný se následně dobrovolně podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve. Ve [anonymizováno] zařízení byly provedeny dva odběry krve a laboratorní vyšetření odebraného vzorku krve, kterým bylo zjištěno, že v předložené krvi byly prokázány stopy amfetaminu a metamfetaminu a rovněž pozitivní nález kanabinoidů. Odběr krve a laboratorní vyšetření byly vyúčtovány žalobci (fakturami [číslo]), který je uhradil a spolu s vyčíslenými náklady za dopravu žalovaného k odběru krve do zdravotnického zařízení vyúčtoval dne 14. 11. 2019 výzvou k uhrazení pohledávky ve výši 3 154 Kč, a to do 15 dnů od vystavení této výzvy, přičemž výzvu žalovaný dne 22. 11. 2019 osobně převzal. 5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 věty prvé před středníkem zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle § 24 odst. 3 věty prvé před středníkem zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Podle § 24 odst. 5 věty prvé před středníkem zákona o ochraně zdraví toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. 6. Po právní stránce v souladu s výše citovanými ustanoveními byl žalovaný podroben odbornému lékařskému vyšetření a toxikologickému vyšetření na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek s pozitivním výsledkem, čímž vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném úhradu nákladů na provedení lékařského vyšetření, nákladů na toxikologické vyšetření a nákladů na dopravu k lékařskému vyšetření. Žalobce uhradil provedené vyšetření poskytovateli zdravotních služeb a společně s náklady na dopravu je řádně vyúčtoval a doručil žalovanému. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, sepis žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. Výrokem III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci – soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč. Dle § 2 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o SOP“) je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP se Česká republika a státní fondy od poplatku osvobozují. Protože žalobce je od poplatku osvobozen, jeho návrhu soud vyhověl, a žalovaný od poplatku osvobozen není, uložil soud povinnost uhradit soudní poplatek právě žalovanému v souladu s uvedenými ustanoveními. 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.