16 C 171/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 253 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 253 Kč od 3. 1. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společnostní [právnická osoba] (dále jen předchůdce žalobce), pro odběrné místo na adrese [adresa]. Žalovaná částka představuje cenu sdružených služeb elektřiny dodaných žalované ve fakturačním období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 0,564 MWh vyúčtovaných fakturou [číslo] v částce 3 179 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 600 Kč činí konečná dlužná částka 2 579 Kč). Žalovaná za služby uhradila pouze 326 Kč, dlužná částka tak činí 2 253 Kč. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností [právnická osoba] dne 13. 10. 2017, pohledávky přešly na žalobce dne 26. 5. 2021, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2021. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobce ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že předchůdce žalobce jako dodavatel a žalovaná jako zákazník uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa]. Předchůdce žalobce následně vyúčtoval žalované dodávku sdružených služeb elektřiny období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 0,564 MWh fakturou [číslo] [číslo] v částce 3 179 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 600 Kč činí konečná dlužná částka 2 579 Kč). Následně společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku žalobci, žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností [právnická osoba] dne 13. 10. 2017 a dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2019, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2021. 5. Ssoud věc právně posoudil podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle kterého povinnosti výrobce nebo obchodníka s elektřinou ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby koresponduje povinnost zákazníka zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Žalobce je tak k podání žaloby aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná řádně a včas zaplatila žalobci uvedenou částku, ani že by nárok žalobce jinak zanikl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) podle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. odst. 1 o.s.ř.). 8. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.