19 C 155/2022-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 170 442,87 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 170 442,87 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] (dříve názvem„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]“), [IČO], a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 200 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných splátkách ve výši 3 025,58 Kč spolu s úrokem 11,90 % ročně a to vždy k 20. dni v měsíci, počínaje [datum]. Ve smlouvě byl rovněž sjednán nárok na smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou splátek, a to dle platného Sazebníku banky. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalovaný se dostal do prodlení úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy, a tak banka využila svého oprávnění a předmětnou pohledávku zesplatnila, čemž byl žalovaný zpraven Oznámením o prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka se tak stala splatnou k [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobce [právnická osoba], postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil svůj závazek plynoucí ze smlouvy žalobci ani jeho právnímu předchůdci, žalobce požaduje po žalovaném zaplacení zůstatku jistiny 170 442,87 Kč, úroků 7 077,23 Kč, úroků z prodlení z jistiny 13 205,24 Kč, úroků z prodlení z úroků 637,09 Kč a poplatků 1 980 Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky jistiny 170 442,87 Kč od [datum] do zaplacení. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k plnění. Po odeslání výzvy žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ Expres půjčka“ (dále jen“ Smlouva“). Ve Smlouvě se věřitel zavázal při podpisu Smlouvy poskytnout žalovanému úvěr v částce 200 000 Kč. Úvěr, včetně úroku 11,90 % ročně, měl být splácen a splacen celkem 108 pravidelnými měsíčními platbami po 3 295,58 Kč (včetně úhrady pojištění 270 Kč), které byly splatné každého 20. dne v měsíci, počínaje [datum]. Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný přestal hradit splátky řádně a včas, a proto byl předchůdcem žalobce dopisem ze dne [datum] upozorněn, že ke dni [datum] došlo k zesplatnění úvěru a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. Z výpisu z úvěrového účtu vystaveného po zesplatnění úvěru tj. ke dni [datum] je zřejmé, že žalovaný dluží na jistině úvěru 170 442,87 Kč, úrocích 7 077,23 Kč, úrocích z prodlení z jistiny 13 205,24 Kč, úrocích z prodlení z úroků 637,09 Kč a poplatcích 1 980 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] označeném jako„ Výzva k uhrazení závazku - předžalobní upomínka“ byl žalovaný žalobcem dodatečně vyzván k úhradě dluhu. Dle podacího archu byla Výzva odeslána dne [datum]. Žalovaný ani na základě této výzvy nic nezaplatil. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ či„ o.z.“). Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. Předchůdce žalobce a žalovaný se tedy v projednávané věci dohodli, že předchůdce žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí úrok za čerpání úvěru (případně další dohodnuté poplatky za služby dle Ceníku předchůdce žalobce), a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě a úvěrových podmínkách předchůdce žalobce, na něž smlouva výslovně odkazovala. Z platně uzavřené dohody předchůdce žalobce svůj závazek vůči žalovanému splnil, když mu poskytl částku 200 000 Kč, žalovaný se však s jejím vrácením dostal do prodlení. Jelikož pohledávku žalovaný předchůdci žalobce, ani žalobci na nějž pohledávka za žalovaným přešla platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879, § 1880 odst. 1 o.z., do současné doby neuhradil beze zbytku, a to ani na základě výzvy k zaplacení, shledal soud pohledávku žalobce do žalované částky oprávněnou a žalobě zcela vyhověl. V řízení pasivní žalovaný pak ani netvrdil, tím méně pak neprokazoval, že by na dlužnou částku provedl nějaké další úhrady, než ty, jež jsou předmětem evidence žalobce. 6. Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 odst. 2 občanského zákoníku stanoví výši úroku z prodlení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobci proto byl přiznán zákonný úrok z prodlení dle výše uvedeného nařízení vlády. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 729,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 818 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 170 442,87 Kč sestávající z částky 7 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 720 Kč ve výši 5 191,20 Kč. 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.