19 C 226/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 21 271,70 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobce byla prostřednictvím internetu dne [datum] mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný provedl registraci zadáním osobních údajů, telefonního čísla, emailové adresy, číslem osobního dokladu, na webových stránkách předchůdce žalobce [webová adresa], kde se současně seznámil s obchodními podmínkami, jež byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu 16 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 5 271,70 Kč do [datum]. Žalovaný však do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu a to i formou předžalobní upomínky odeslané dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku žalobci do dnešního dne neuhradil. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že se předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 30 dnů tj. do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 271,70 Kč. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty dne [datum] převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy – seznam pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. O odeslání dopisu žalovanému dne [datum] svědčí poštovní podací lístek. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 8. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru ve výši 16 000 Kč žalovanému, který měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 271,70 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru soud posoudil jako úrok sjednaný v pevné částce. Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 9. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 10. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 304 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 852 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 271,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně, z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč. 13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.