19 C 231/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 43 753 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž úplatu (poplatek) ve výši 16 259 Kč tvořenou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 901 Kč, odměnou za administrativní činnost (zpracování a doručení) v částce 5 340 Kč a za možnost komfortního a flexibilního splácení částku ve výši 6 018 Kč. Žalovaný měl tedy uhradit částku celkem ve výši 36 259 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek á 2 015 Kč (poslední splátka činila 2 004 Kč). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně, kdy neuhradil žádnou splátku. Žalobci proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila po snížení o nespotřebované poplatky částku 36 259 Kč. Tuto částku pak žalobce ponížil o nespotřebované administrativní poplatky a poplatek za komfortní a flexibilní splácení v částce 2 506 Kč. Celková aktuální dlužná částka proto činí 33 753 Kč. Dlužná částka se pak úročí zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalobce dále požaduje na základě smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 33 753 Kč od [datum] do [datum]. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 34 765,59 Kč. Žalobce však uplatňuje toliko 10 000 Kč. 3. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce dne [datum] zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 5. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 36 259 Kč (půjčených 20 000 Kč a úplatu 16 259 Kč tvořenou součtem úroků ve výši 4 901 Kč, odměnou za administrativní činnost – zpracování a doručení zápůjčky - v částce 5 340 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení v částce 6 018 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč (poslední 2 004 Kč), s tím, že 1. splátka je splatná v den, kdy uplyne měsíc od uzavření smlouvy. Z přehledu splátek (tabulka umoření) je zřejmé, jaké splátky byly žalovaným hrazeny, v jaké výši a na jaké položky byly platby žalobcem započteny. Žalovaný nehradil splátky řádně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo přímo na formuláři smlouvy o zápůjčce v části„ Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce“ – článek 16 Smluvní pokuta za prodlení, kdy pro případ prodlení dlužníka činila 0,1% denně ze splátek celkové dlužné částky. Žalobcem byla smluvní pokuta vyčíslena na 34 765,59 Kč, požadováno je však toliko 10 000 Kč. Dopisem zaslaným dne [datum] byl proto žalovaný vyzván k zaplacení dlužného zůstatku zápůjčky 33 753 Kč spolu se smluvní pokutou a příslušenstvím ze smlouvy uzavřené dne [datum] s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. O odeslání výzvy žalovanému svědčí poštovní podací arch. 7. Soud má za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 8. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). 9. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 929 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 751 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 753 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 11. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Jednoduchost a typovost podání je zcela zjevná, což nijak nesouvisí se skutečností, že žaloba je podána na předepsaném formuláři návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť pro posouzení je rozhodný obsah, nikoliv forma podání. S výjimkou číselných údajů a identifikace žalovaného žalobní tvrzení neobsahují žádná specifika, žaloba je naopak formulována tak, aby v ní byly (v jednotlivých obdobných věcech týkajících se téhož žalobce) měněny vždy jen číselné údaje vztahující se k uzavřené smlouvě a výši dluhu. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Podání pro žalobce opakovaná, vydávaná podle stejného schématu, kde jsou zaměňována pouze některá, konkretizovaná skutkově jednoduchá data, jsou co do jejich vyhotovení daleko méně náročná. Odměna a náklady související s těmito úkony jsou proto obecně nižší. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.