19 C 324/2021-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 34 813,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dále jen„ smlouva“. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 30 875 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou, tedy ve výši 3 024 Kč měsíčně. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému dle jejího pokynů dne [datum] celou výši úvěru. Žalovaný ovšem nehradil měsíční splátky pravidelně, když pro následné neurazení jeho dluhu zesplatnil předchůdce celý úvěr ke dni 31. 5. 2020, čímž vznikla povinnost žalovaného jednorázově uhradit zbytek dluhu vč. veškerého příslušenství. Dlužnou částku tvoří jistina 30 875 Kč, úrok ve výši 1 951,23 Kč, poplatky ve výši 800 Kč, smluvní pokuta ve výši 565,06 Kč, náklady vymáhání ve výši 50 Kč a odkoupené dlužné pojistné ve výši 572 Kč. Předchůdce žalobce následně pohledávku postoupil na žalobce s účinností ke dni 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 16. 6. 2020. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 324/2021-15, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Soud ze smlouvy o klasickém úvěru [číslo] zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky předchůdce žalobce. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému bezhotovostní bezúčelový úvěr ve výši 30 875 Kč, za účelem financování nákupu zboží. Úvěr byl žalovanému poskytnut s úrokem ve výši 21,41 % p. a. Žalovaný se dle smlouvy zavázal úvěr řádně a včas splácet ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou, tedy ve výši 3 024 Kč měsíčně. Dle smlouvy má předchůdce žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a poplatek ve výši 600 Kč představující náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Z výpisu úvěrového účtu [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dlužil ke dni 29. 4. 2020 celkem částku 34 763,29 Kč, ze které 1 951,23 Kč tvořily úroky, 800 Kč poplatky, 565,06 Kč smluvní pokuta a pojištění 572 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2020 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce převedl na žalobce soubor pohledávek, mezi kterými je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Změna věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 6. 2020. 5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 8. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Pohledávka byla na žalobce postoupena podle ustanovení § 1879 o. z. 9. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, zatímco žalovaný ani netvrdil, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 10. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 11. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 3 571 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 393 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o poskytování bankovních služeb a úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.