19 C 363/2021-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 9 205,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho dne 21. 7. 2017 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ předchůdce žalobce“), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 200 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 25 200 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku předchůdci žalobce splatit ve 12 měsíčních splátkách ve výši 2 100 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 21. 7. 2018. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 17 300 Kč, která odpovídá 8 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši 10 056,32 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 7 243,68 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 7 900 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 4 943,68 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 2 956,32 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 21. 7. 2018. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 18. 1. 2021. Žalovanou částku tvoří nesplacená jistina ve výši 4 943,68 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru za období od 22. 7. 2018 do 29. 11. 2020 v celkové výši 4 261,45 Kč. Příslušenství požadované žalobcem sestává z kapitalizovaného smluvního úroku 149,47 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 1 542,38 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 282,61 Kč, inkasního poplatku 981,86 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 751,28 Kč, za období od 22. 7. 2018 do 29. 11. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 4 943,68 Kč ve výši 1 050,77 Kč, za období od 22. 7. 2018 do 30. 11. 2020 a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 2. 12. 2021 vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud z předložených listin zjistil, že dne 21. 7. 2017 byla mezi předchůdcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 246,50 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve vši 4 920 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 901,50 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 132 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % p. a. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutou částku předchůdci žalobce splatit ve 12 měsíčních splátkách ve výši 2 100 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 21. 7. 2018. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částka za každý započatý den prodlení. Finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty dne 21. 7. 2017 v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 18. 1. 2021. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatil uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 205,13 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 221 Kč. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.