20 C 113/2021-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce (dále také„ žalobkyně“) se domáhal zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] provedl odtah motorového vozidla Citroen, [registrační značka], jehož je žalovaný provozovatelem, z ulice [ulice] v [obec] za účelem blokového čistění. Uvedená lokalita byla v souladu se zákonem označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Žalovaný značky nerespektoval, vozidlo bylo odtaženo a vráceno zpět na místo odtahu na náklady provozovatele. [příjmení] 1 500 Kč představuje cenu za technický úkon při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu. Žalovaný na uvedené ničeho neuhradil, a to ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. Žalobkyně rovněž uplatnila zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO] (dále také„ společnost brněnské komunikace“), byla dne [datum] uzavřena příkazní smlouva [číslo] na jejímž základě se společnost brněnské komunikace zavázala zajišťovat pro žalobkyni mj. odtahy vozidel (důkaz: Pověření správce místních komunikací na území [obec] ze dne [datum], Příkazní smlouva [číslo]). Na základě tohoto pověření, provedla společnost brněnské komunikace dne [datum] z důvodu údržby komunikace (blokové čištění) technický úkon/zpětný odtah, na adrese [adresa], u automobilu Citroen C5, [registrační značka] (důkaz: Protokol o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě ze dne [datum], fotokopie vozidla). Žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem i vlastníkem vozidla Citroen C5, [registrační značka] (důkaz: Karta vozidla Citroen C5, [registrační značka]). Cena za technický úkon/zpětný odtah vozidla činila v souladu s Výpisem z usnesení schůze Rady [územní celek] č. R8/015 konané dne 27. 2. 2019 („ Stanovení maximálních cen za technický úkon při odtazích vozidel“) částku 1 500 Kč včetně DPH (důkaz: Výpis ze dne 27. 2. 2019). Žalobkyně dopisem ze dne 23. 7. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 500 Kč za provedení technického úkonu (důkaz: Výzva ze dne 23. 7. 2020, včetně kopie doručenky). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 19a z. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1 (odst. 2). Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů. Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení (odst. 3). Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a); (odst. 4). 6. Dle § 19b odst. 1 cit. zák. je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. 7. Dle § 19 odst. 2 cit. zák. bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. 8. A dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (ve znění účinném ke dni provedení odtahu vozidla):„ Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.“ Výše žalované částky vychází z usnesení schůze Rady [územní celek] č. R8/015 konané dne 28. 2. 2019. 9. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný měl zaparkováno své vozidlo v rozporu s úpravou užívání pozemní komunikace žalobkyně. Proto muselo být vozidlo (za účelem umožnění čištění) odstraněno a posléze vráceno na původní místo. Náklady na odtah a vrácení vozidla zpět nese žalovaný. Žalobkyní pověřená společnost [právnická osoba] odstranila dne 25. 6. 2020 vozidlo žalovaného a vznikl jí tak nárok požadovat po žalovaném, jakožto provozovateli a vlastníkovi vozidla, náklady za technický úkon/zpětný odtah dle usnesení ze schůze Rady [územní celek] č. R8/015 konané dne 27. 2. 2019 Náklady na technický úkon provedený s vozidlem je dle usnesení stanoven částkou 1 500 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, a proto žalobnímu návrhu zcela vyhověl. 10. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že: "U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů." [územní celek] má ve svém aparátu k dispozici právníky města, a v předmětné věci se jednalo toliko o agendu vymáhání pohledávek, která se nevyznačuje extrémní skutkovou či právní složitostí, o čemž svědčí