21 C 136/2022-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 295,82 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 486,21 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 486,21 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ banka“). [příjmení] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen„ smlouva“), na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby, a to kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč s povinností žalovaného zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky (dále jen„ VOP“), produktové podmínky kontokorentního úvěru (dále jen„ Podmínky KKÚ“),, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem úrokového lístku a sazebníku poplatků a což stvrdil svým podpisem smlouvy a dispozic. Banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se smlouvy a podmínkami převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 486,21 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což banka písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila banka svého práva a prohlásila v souladu s produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 2. 10. 2020, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 10 095,82 Kč smluvní poplatky ve výši 1 200 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 486,21 Kč od 17. 09. 2021 do zaplacení smluvní úrok ve výši 21,99 % p.a. z částky 486,21 Kč od 17. 09. 2021 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobce vyzval k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný dne [datum] uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se banka zavázala vést žalovanému běžný účet, přijímat na běžný účet vklady a platby a uskutečňovat mu z nich výplaty a platby, dále se banka zavázala poskytnout klientovi kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu a klient se zavázal nepřekročit povolený limit, přičemž v případě, že debetní zůstatek povolený limit překročí, bude za každý den překročení povoleného limitu účtován sankční poplatek podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek jehož výši banka uveřejňuje. Klient potvrdil, že se seznámil s uveřejňovanými podmínkami, sazebníkem a úrokovým lístkem s tím, že s jejím obsahem bez výhrad souhlasí (prokázáno smlouvou o bankovních službách). Dle ujednání mezi předchozím věřitelem a žalovaným ze dne [datum] bylo dohodnuto, že výše povoleného limitu činí 5 000 Kč, přičemž byl sjednán úrok ve výši 21,99 % p. a.. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal peněžní prostředky průběžně od roku [rok] až do roku [anonymizováno] [rok], když ke dni [datum] byl konečný zůstatek na bankovním účtu – 9 609,61 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednaný úvěr řádně nesplácel a překročil úvěrový limit, vznikl nepovolený debet, banka v souladu se smlouvou převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 486,21 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], přičemž žalovanému oznámila tuto skutečnost s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil a dlužnou částku nesplatil, banka využila svého práva a dopisem ze dne 6. 10. 2020 zaslala žalovanému oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni 8. 9. 2020, s tím, že celková dlužná částka činí 38 695,74 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do 24. 9. 2020 (prokázáno dopisem banky ze dne 10. 9. 2020). Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že ke dne [datum] činil dluh částku 486,21 Kč na jistině po splatnosti, a 1 200 Kč splatné poplatky dle smlouvy. Celkový dluh tak činil částku 10 095,82 Kč, složený se z částek 486,21 Kč a 9 609,61 Kč a dále dluh tvořila částka dvou vyúčtovaných upomínek za [anonymizováno] [rok] ve výši 600 Kč za jednu upomínku, tj. celkový dluh činí 11 295,82 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy). Původní věřitel dopisem ze dne 29. 9. 2021 oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na současného žalobce (prokázáno dopisem o oznámení o postoupení pohledávky z 29. 9. 2021). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, nicméně na výzvu nereagoval (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne 12. 11. 2021). 5. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba], kdy součástí seznamu jsou i pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 16. 9. 2021 a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno 17. 9. 2021. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum], doplněná dne [datum], uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal tyto vrátit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši Minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum] ve formě kontokorentu k běžnému účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný však splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto původní věřitel využil svého práva a dopisem ze dne 6. 10. 2020 úvěr zesplatnil v celé výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, svůj dluh dosud neuhradil. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle § 1802 věty prvé NOZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 NOZ). Dle § 1806 věty prvé NOZ úroky z úroků lze požadovat, bylo