21 C 28/2021-47 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 356,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací UPC pro domácnosti (dále také jen„ VOP“), s nimiž se žalovaná seznámila a zavázala se je dodržovat v rámci prohlášení, které je součástí smlouvy. Stejně tak je součástí smlouvy i ceník. Na základě uzavřené smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a zprostředkovat přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala platit sjednanou cenu za služby. Dále žalobkyně s žalovanou uzavřela nájemní smlouvu na zařízení MODEM TECHNICOLOR TC7200 V2 ED3 WIFI EMTA * ([anonymizováno]) (dále jen„ Zařízení“), jehož převzetí žalovaná stvrdila podpisem na zakázkovém listu ze dne [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 70 Kč měsíčně, žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit též tzv. připojovací poplatek ve výši 99 Kč. Žalovaná řádně neplnila povinnosti z výše uvedených závazků, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalovaná byla v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: -) daňový doklad [číslo] s datem splatnosti 5. 3. 2017, ze kterého je požadována cena nájemného 65,91 Kč, -) daňový doklad [číslo] s datem splatnosti 5. 4. 2017, ze kterého je požadována cena nájemného 70 Kč, a připojovací poplatek ve výši 99 Kč -) daňový doklad [číslo] s datem splatnosti 5. 5. 2017, ze kterého je požadována cena nájemného 70 Kč, -) daňový doklad [číslo] s datem splatnosti 5. 6. 2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 7. 2017 ponížená cena nájemného 51,93 Kč. Jelikož žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že nehradila řádně a včas poskytované služby, odstoupila předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 10. 7. 2017. V něm byla žalovaná upozorněna na povinnost uhradit dlužné částky a také vrátit Zařízení předchůdci žalobkyně. V souladu s čl. 7 VOP byla žalovaná povinna vrátit Zařízení nepoškozené a funkční do 14 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení Zařízení si strany sjednaly povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Protože žalovaná Zařízení nevrátila, vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na smluvní pokutu. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 31. 1. 2019 přešla oprávnění z pohledávek předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 2. Soud považoval uvedená tvrzení žalobkyně za nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě smluvní pokuty a jakým způsobem došlo k jeho sjednání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 9. 8. 2021 upřesnila, že povinnost uhradit smluvní pokutu vyplývá přímo ze smlouvy, konkrétně z ustanovení f) smlouvy:„ Účastník prohlašuje, že pokud nevrátí Přijímací zařízení, tj. v daném případě výše specifikované Zařízení, včas a v pořádku (7.4 a 7.5 VOP) Poskytovatel je oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku.“ Žalovaná připojila svůj podpis přímo na listinu, na níž je formulována povinnost uhradit smluvní pokutu a ustanovení VOP, na něž je odkazováno, mají v daném případě pouze vysvětlující charakter za účelem výkladu pojmů„ řádně“ a„ včas.“ 4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 5. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalované bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaná se následně k dnešnímu jednání nedostavila, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] Součástí smlouvy se staly i VOP a ceník, jak uvedeno v závěrečných ujednáních smlouvy s návětím„ Účastník prohlašuje, že.“ Na základě této smlouvy byl žalované umožněn přístup k síti internet a poskytnut jí k tomu účelu MODEM TECHNICOLOR TC7200 V2 ED3 WIFI EMTA * ([anonymizováno]), který převzala dne [datum]. Dle smlouvy se žalovaná zavázala platit [právnická osoba] za poskytnutí tohoto Zařízení nájemné ve výši 70 Kč měsíčně. Součástí smluvních ujednání mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl rovněž závazek žalované uhradit připojovací poplatek ve výši 99 Kč. Na základě těchto smluv umožnila žalobkyně využívat žalované služby elektronických komunikací a užívat pronajaté Zařízení, přičemž žalované bylo vyúčtováno nájemné společně s připojovacím poplatkem a společně se službami elektronických komunikací, které nebyly předmětem žaloby, následujícím způsobem: -) fakturou [číslo] s datem splatnosti 5. 3. 2017, ze kterého je požadována cena nájemného 65,91 Kč, -) fakturou [číslo] s datem splatnosti 5. 4. 2017, ze kterého je požadována cena nájemného 70 Kč, a připojovací poplatek ve výši 99 Kč -) fakturou [číslo] s datem splatnosti 5. 5. 2017, ze kterého je požadována cena nájemného 70 Kč, -) fakturou [číslo] s datem splatnosti 5. 6. 2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 7. 2017 ponížená cena nájemného 51,93 Kč. Mezi stranami byla dále sjednána povinnost vrátit Zařízení, v čl. 7 VOP je uvedeno:„ Do 14 dnů po ukončení Smlouvy je nutné, abyste nám na vlastní náklady vrátil (a) pronajaté Přijímací zařízení. Zařízení můžete vrátit buď osobně na našich Kontaktních místech, jejichž aktuální seznam najdete na [webová adresa], nebo jeho zasláním na adresu našeho distribučního skladu, kterou naleznete na [webová adresa]. To platí i v případě, že ukončíte užívání jednotlivé Služby a Přijímací zařízení používáte jen pro její příjem. [příjmení] se vracené Přijímací zařízení cestou k nám nepoškodilo (nebo pro případ, že se tak stane), doporučujeme Vám, abyste zásilku při odesílání pojistili dle výše smluvní pokuty pro příslušné Přijímací zařízení, která je uvedena v ceníku. Přijímací zařízení se považuje za vrácené v momentě, kdy ho převezmeme v našem distribučním skladu nebo na pobočce“ V čl. 7 VOP je pak uvedeno:„ Pronajaté zařízení chraňte proti poškození ale i ztrátou a krádeží. Vrátit nám jej musíte nejenom včas (7.4.) ale také v pořádku.“ Předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 10. 7. 2017, kde bylo stanoveno datum ukončení smlouvy ke dni 20. 7. 2017. Žalovaná však Zařízení předchůdci žalobkyně nevrátila. Na žalobkyni přešla oprávnění plynoucí z této smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019, uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní. 7. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 věty prvé o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že