21 C 435/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku 3 408 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy čerpala žalovaná úvěr ve výši 3 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaná měla úvěr vrátit do 3. 10. 2020 spolu s příslušenstvím. Žalovaná se ve smlouvě rovněž zavázala k hrazení poplatků účtovaných předchůdcem žalobce. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, kterou žalobce požaduje ve výši 408 Kč (0,1 % denně z částky 3 000 Kč od 4.10.2020 do 17.2.2021). Žalobce dále požaduje úhradu částky 150 Kč jako náhradu nákladů za upomínání. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 14. 4. 2021. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit částku celkem ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím do 3. 10. 2020. Dle sazebníku činí smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Z dopisu ze dne 14. 4. 2020 bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne 15. 6. 2021. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Smluvní pokuta je v souladu s ustanovením § 2048 o. z., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatila uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 408 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.