21 C 84/2022-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla povinnost zaplatit žalobci částku 98 646,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30.08.2021 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] (dále jen„ banka"), [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn.: B 2051. [příjmení] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000,00 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 13,99 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Žalobce svoji povinnost splnil a úvěr žalovanému poskytl. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek. Jak je patrné z výpisu spotřebitelského úvěru, žalovaný nezasílal splátky řádně a včas. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, na základě Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] přistoupila banka dne 27.07.2021 k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 96 473,56 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 079,91 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 210,60 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 172,68 Kč. Žalobce v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho upozornil, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu. Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že žalovaný s původním věřitelem [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru (prokázáno akceptací návrhu na uzavření smlouvy ze strany banky ze dne [datum]), přičemž úvěr měl být žalovanému poskytnut ve výši 100 000 Kč, a to dne [datum], což bylo zjištěno ze souhrnného výpisu pohybů na účtu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách. Současně byl sjednán mezi účastníky smluvní úrok ve výši 13,99 % ročně z úvěru a žalovaný se dále zavázal uhradit i sjednané poplatky dle smlouvy a ceníku a dodržovat sjednané podmínky. Součástí smlouvy byly produktové podmínky pro osobní úvěry. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že v případě, že dojde ze strany žalovaného k porušení smlouvy o úvěru, je banka oprávněna prohlásit dosud nezaplacené částky úvěru včetně úroků za splatné. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dne 24. 4. 2020 čerpal žalovaný poskytnutý úvěr. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a nehradil řádně a včas. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný a souvisejícího podacího poštovního archu soud zjistil, že dopisem ze dne 27. 7. 2021 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k úhradě částky celkem 108 936,75 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2021 soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení mimo jiné pohledávky za žalovaným. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14. 9. 2021, jak vyplývá z oznámení ze dne 14. 9. 2021 a poštovního podacího archu. Ačkoliv byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu, a to výzvou ze dne 26. 11. 2021, svůj dluh dosud neuhradil. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a CBL bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance žalovaným, přičemž v rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. 5. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba], kdy součástí seznamu jsou i pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 14. 9. 2021. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto vrátit v pravidelných 96 měsíčních splátkách. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum]. Žalovaný však splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto původní věřitel využil svého práva a dopisem ze dne 27. 7. 2021 úvěr zesplatnil v celé výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2021 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, svůj dluh dosud neuhradil. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1802 věty prvé NOZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 NOZ). Dle § 1806 věty prvé NOZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Úroky z prodlení jsou upraveny konkrétně v ustanovení § 1970 NOZ. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 NOZ postoupena předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] na žalobkyni. 8. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Protože žalobce také prokázal, že nabyl pohledávku za žalovaným platnou smlouvou o postoupení pohledávek, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni zůstatek na dlužném úvěru ze smlouvy [číslo] částku 98 946,24 Kč (dlužná jistina 96 473,56 Kč a dlužná část poplatku 2 172,68 Kč) a dále kapitalizovaný smluvní úrok z dlužného úvěru ve výši 9 079,91 Kč za dobu od 28. 7. 2021 do 16. 8. 2021 a dále úrok ve výši 13,99 % ročně z částky 96 473,56 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení. 12. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s ustanovením § 1 970 N