22 C 266/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 010,34 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným dne 19.5.2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 32 492 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr specifikovaný výše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 068 Kč. Závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas žalovaný nedostál, a proto dne 30.11.2019 v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru předchůdce žalobce úvěr zesplatnil. Dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu tvoří jistina 15 969,20 Kč, úroky 41,14 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] s účinností ke dni 3.7.2018 postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 27.1.2020. Žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou. Do dne podání žaloby žalovaný uhradil 4 800Kč. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Dne 19.5.2018 byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru formou úhrady prodejní ceny předmětu financování - TV. Výše čerpaného úvěru činila 32 492 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 068 Kč vždy k 17. dni v měsíci, počínaje 17.6.2018. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že byl seznámen s Produktovými podmínkami a Sazebníkem předchůdce žalobce. Z Podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru oprávnění předchůdce žalobce odstoupit úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaný nedostál svého závazku splácet peněžní prostředky řádně a včas, což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, předchůdce žalobce proto od Smlouvy dopisem ze dne 22.10.2019 odstoupil, úvěr s účinností k 30.11.2019 zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 21 952 Kč, kdy z toho na dlužných splátkách žalovaný dlužil 3 204 Kč, úvěrové jistině 18 113 Kč, na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěrových splátek 35 Kč a 600 Kč na nákladech spojených s vymáháním. Dále byl žalovaný upozorněn, že bude po něm po tomto datu požadován i úrok z prodlení. Skutečnost, že žalobce je aktivně legitimován k vymáhání dlužné částky soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8.1.2020 a jejího seznamu, kterou došlo s účinností ke dni 16.1.2020 k postoupení pohledávky za žalovaným z [právnická osoba] na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27.1.2020. K datu postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh uhradil toliko 4 800 Kč, žalobce se proto domáhá úhrady jistiny 16 010,34 Kč a úroku 41,14 Kč. Dále již žalovaný ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 27.1.2020. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků (pojištění). Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 010,34 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 7. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.