22 C 415/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 11. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 103 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 94 Kč za dobu od 28. 11. 2020 do 11. 6. 2021. Žalobou uplatněný nárok žalobce odůvodnil tím, že účastníci mezi sebou dne 22. 8. 2020 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt [anonymizována dvě slova] Smlouva byla uzavřena zaplacením první splátky pojištění žalovaným. Žalobou uplatněný nárok představuje jednak dlužné pojistné za období od 22. 8. 2020 do 27. 11. 2020, kdy bylo trvání smlouvy ukončeni, ve výši 1 503 Kč, a jednak poplatek za mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 600 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 19. 3. 2021. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu byla předmětná výzva doručena na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 22. 11. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. 7. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. 8. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci a jeho právním posouzení. Účastníci mezi sebou v souladu s ustanovením § 2758 o. z. a s ustanovením § 3 zákona č. 168/1999 Sb. dne 22. 8. 2020 v písemné formě na dobu neurčitou uzavřeli Pojistnou smlouvu Autopojištění [anonymizována tři slova] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla Peugeot 407, r. z. [anonymizováno] [číslo], s tím, že bylo sjednané roční pojistné ve výši 5 703 Kč splatné čtvrtletně v částce 1 426 Kč počínaje dnem 22. 8. 2020. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 22. 8. 2020, v důsledku čehož jej žalobce dopisem ze dne 5. 10. 2020 vyzval k zaplacení dlužného pojistného nejpozději do 26. 11. 2020, tj. ve lhůtě delší než 30 dnů, a zároveň jej upozornil na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného ve stanovené lhůtě. Trvání pojištění skončilo marným uplynutím lhůty pro zaplacení dlužného pojistného žalovaným ke dni 26. 11. 2020, tj. pojištění zaniklo ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Bylo tedy na žalovaném, aby po skutkové stránce tvrdil a prokázal, že k prodlení se zaplacením splátky pojistného, jak bylo sjednáno, nedošlo, že dluh splnil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a zaplacení pojistného neprokázal. Je proto důvodný nárok žalobce na zaplacení dlužného pojistného v poměrné výši připadajícího na období od 22. 8. 2020 do 26. 11. 2020, tj. v částce 1 503 Kč, i nárok na zaplacení nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 600 Kč, jakož i nárok žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 2 103 Kč ve výši 94 Kč za období od 28. 11. 2020 do 11. 6. 2021. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází hmotněprávní oporu v ustanovení § 1970 o. z. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 12. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. [obec] plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.