22 C 469/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 25. 9. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 719,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % ročně z částky 2 719,93 Kč od 27. 3. 2018 do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně prostřednictvím svého zástupce [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) dne 1. 11. 2016 se žalovanou uzavřela dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči původnímu věřiteli ve výši 4 519,93 Kč, který se zavázala splatit formou 15 měsíčních splátek dle sjednaného splátkového kalendáře nejpozději do 28. 3. 2018. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem byla výše uvedená pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. O změně v osobě věřitele byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 4. 9. 2018. Žalovaná se však dostala do prodlení s plněním splátek počínaje splátkou [číslo] na svůj závazek zaplatila toliko 1 800 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobce dopisem ze dne 15. 9. 2020 žalovanou vyzval k zaplacení celého dluhu a pro případ, že tak žalovaná neučiní, ji upozornil na možnost soudního uplatnění své pohledávky. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovanou soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 10. 1. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. [právnická osoba] [anonymizováno] prostřednictvím společnosti zmocněnce [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] uzavřel dne 1. 11. 2016 se žalovanou dohodu, ve znění měnícího Dodatku [číslo] ze dne 28. 12. 2016, na jejímž základě žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci plynoucí z titulu Smlouvy [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 24. 7. 2004 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] Žalovaná se zavázala svůj dluh vůči žalobci splnil formou 15 měsíčních splátek (14 krát 300 Kč a 1 krát 343,27 Kč) nejpozději do 26. 3. 2018. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním sedmé splátky a od té doby na svůj dluh neplnila ničeho. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi původním věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna doporučeně odeslaným dopisem ze dne 4. 9. 2018. Dopisem ze dne 15. 9. 2020 byla žalovaná právním zástupcem žalobce vyzvána k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky v případě, že žalovaný v dodatečné lhůtě nezaplatí. Předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně, jak plyne z poštovního podacího archu. 5. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud věc po právní stránce posoudil následovně. Aktivní legitimace žalobce je ohledně pohledávky z dohody o uznání dluhu včetně příslušenství dána v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobcem. Postoupení předmětné pohledávky žalobci je vůči žalované účinné, neboť jí bylo v souladu s § 1882 odst. 1 o. z. písemně oznámeno. Žalovaná dohodou ze dne 1. 11. 2016 v souladu ustanovením § 2053 o. z. výslovně uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči původnímu věřiteli, a dohodla se s ním, že svůj dluh splní formou splátek. Žalovaná se ovšem dostala do prodlení s plněním splátek. Žalobce v řízení prokázal uzavření dohody o uznání dluhu a tvrdil, že žalovaná svůj dluh splnila pouze částečně, co do částky 1 800 Kč. Bylo tedy na žalované, aby po skutkové stránce tvrdila a prokázala, že k prodlení se splněním dluhu, jak bylo sjednáno, nedošlo, že dluh splnila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Proto soud v daném rozsahu vyhověl, neboť ji shledal důvodnou. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t. a za jeden úkon ve výši jedné poloviny podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a. t. à 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 12. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.