23 C 306/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí neuhrazené pojistné ve výši 2 721 Kč za období od 31. 3. 2018 do 16. 7. 2018, které byla žalovaná strana žalující straně povinna platit na základě pojistné smlouvy [číslo] s předmětem pojištění„ Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla, pojištění skleněných oken“ sjednané pro vozidlo tov. zn. Audi A6 AVANT, [registrační značka], s počátkem pojištění ode dne 31. 3. 2017. Pojistné bylo sjednáno v délce roční s pojistným za pojistné období ve výši 8 189 Kč. Počínaje dnem 31. 3. 2018 byla roční výše pojistného navýšena na částku 9 197 Kč. Žalovaná strana sjednané pojistné ve stanovené lhůtě řádně neplatila a pojištění z tohoto důvodu zaniklo ke dni 16. 7. 2018. Žalující strana se rovněž v řízení domáhala zaplacení poplatku ve výši 300 Kč, jež si nárokuje jako náklady spojené s vyhotovením a odesláním upomínky a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2 721 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení. 2. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 3. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 4. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 5. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 6. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k zaslané výzvě nevyjádřila, žalující strana s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila ve svém žalobním návrhu. Na výzvu soudu sice později uvedla, že s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasí, vzhledem k tomu, že procesní úkon lze odvolat nejpozději, pokud dojde současně s tímto úkonem (§ 41a odst. 4 o.s.ř.), nemohl soud přihlížet k později odvolanému souhlasu s rozhodnutím bez jednání, pokud již jednou žalující strana souhlas s rozhodnutím bez jednání vyjádřila. Proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 7. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 8. Pojistnou smlouvou žalující strana prokázala, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva s pojistným. Žalovaná částka odpovídala poměrné výši pojistného za žalované období. Žalovaná strana netvrdila, ani neprokázala, že by dlužné pojistné uhradila. 9. Z pojistné smlouvy má dlužník povinnost zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1, § 2783 odst. 1, 2 o.z.). 10. Protože se jedná o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřené podle § 2779 odst. 1 o.z. a zákona č. 168/1999 Sb., ve znění ke dni uzavření pojistné smlouvy, postupuje se podle tohoto zvláštního zákona, teprve pro otázky tímto zvláštním zákonem neupravené se použije občanský zákoník (§ 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.). Pojištění zaniklo na základě upomínky pojistitele z důvodu nezaplacení pojistného pojistníkem (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb.). V případě zániku pojištění před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o.z.) jako poměrnou část sjednaného pojistného, přičemž ale dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. náleží pojistiteli pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 11. Protože žalovaná strana příslušné pojistné nezaplatila, bylo žalobě co do zaplacení dlužného pojistného vyhověno. 12. Žalující strana se dále domáhala nákladů za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné ve výši 300 Kč. Z pojistné smlouvy však soud nezjistil, že by v ní bylo ujednání o poplatku za upomínku obsaženo. S ohledem na obdobnou povahu tohoto poplatku jako je smluvní pokuta, je třeba na sjednání možnosti požadovat zaplacení tohoto poplatku vztáhnout stejné předpoklady jako na smluvní pokutu. Již v rámci nálezu Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11 byl vysloven právní závěr, že„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ V rámci spotřebitelské smlouvy platí rovněž požadavek na to, aby uplatněné nároky vyplývaly jasně ze smlouvy a byly sepsány jasným a srozumitelným jazykem (čl. 5 směrnice 93/13 EHS), přičemž tento požadavek je třeba chápat nikoliv pouze ve vztahu k jazykovému vyjádření, nýbrž také k možnosti se spotřebitele s ujednáním zakládající tento nárok seznámit. Konečně, je-li zákonným důsledkem neplacení pojistného možnost pojistitele smlouvu ukončit, jeví se ustanovení obchodních podmínek o možnosti pojistitele požadovat sankční platby jako překvapivé ujednání (§ 1753 o.z.). K překvapivým ujednáním přitom soud nepřihlíží. 13. Pokud tedy ujednání o možnosti pojistitele požadovat sankční platby bylo obsaženo v obchodních podmínkách, a nikoliv v „ hlavní části“ pojistné smlouvy (listiny, kterou spotřebitel podepsal), nelze k takovému ujednání přihlížet a tento nárok přiznat. V tomto rozsahu proto soud žalobu zamítl, a to včetně úroku z prodlení ze sankčních plateb. 14. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení z částky pojistného. 15. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť neúspěch žalující strany byl v poměrně nepatrné části. 17. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). 18. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů z pojistných smluv mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronic