24 C 114/2022-29 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u soudu dne [datum] nárokovala žalobkyně peněžité plnění z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené účastníky o pojištění vozidla Škoda Octavia [registrační značka], a to dlužné pojistné ve výši 2 384 Kč za období od 26. 12. 2020 do 2. 4. 2021, kdy pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného, poplatek ve výši 600 Kč za upomínku dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění. Spolu s tím žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z celkové dlužné částky 2 984 Kč od 3. 4. 2021 do 7. 2. 2022 ve výši 210 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast u jednání soudu omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu se žalobou na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem 26. 8. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy (odst. 1), a je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období (odst. 2). 5. V případě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) je třeba dále aplikovat zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. 6. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 26. 6. 2020 tvrzenou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla s počátkem pojištění téhož dne, účastníci ujednali roční pojistné ve výši 8 858 Kč se čtvrtletní splatností v částce 2 215 Kč. Za žalované období tak má žalobkyně nárok na pojistné ve výši 2 384 Kč, která představuje pojistné ve výši 2 215 Kč za období od 26. 12. 2020 do 25. 3. 2021 se splatností 26. 12. 2020 a jeho poměrnou část ve výši 169 do 2. 4. 2021 se splatností 26. 3. 2021. Nebylo třeba zabývat se tím, zda pojištění k datu 2. 4. 2021 skutečně zaniklo, když žalovaný netvrdil a neprokazoval, že pojištění a tím i jeho povinnost platit pojistné zanikly již k datu dřívějšímu. Ode dne následujícího po splatnosti pojistného je žalovaný s plněním v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni přísluší právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), žalobkyně jej nárokovala až od 3. 4. 2021 do 7. 2. 2022, což z částky 2 384 Kč při výši úroku z prodlení 8,25 % ročně činí 168 Kč. V tomto rozsahu důvodné žalobě soud vyhověl. 7. K nárokované částce 600 Kč představující paušalizované náklady za upomínku dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 8. 2. 2021 žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, na jejichž podkladě tento nárok uplatňuje, nebylo tedy ani co prokazovat, součástí smluvních ujednání v pojistné smlouvě žádný závazek žalovaného k úhradě nákladů na uplatňování a vymáhání dlužného pojistného není. Předložený sazebník nákladů na vymáhání pojistného není podepsán žalovaným, v rámci spotřebitelských smluv nemohou být dodatkové platební povinnosti zásadně sjednány mimo listinu, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis, tj. mimo smlouvu samotnou. Soud proto žalobu zamítl co do částky 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 42 Kč. 8. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 80 %, čímž po odečtení rozsahu úspěchu žalovaného 20 %, má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 % Náklady řízení tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta za zastupování žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“ + 126 Kč 21 % DPH a 300 Kč náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. + 63 Kč 21 % DPH, tj. celkem částka 1 489 Kč, z níž 60 % činí 893 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. 9. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužného pojistného v tzv. bagatelní částce. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní pojistné smlouvy a časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Má proto za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. K argumentu žalobkyně, že je subjektem s nepřeberným množstvím pojistných produktů, lze toliko poukázat, že předmět pojištění, jeho rozsah, příp. rozsah pojistného plnění, není v dané věci podstatou sporu. 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.