24 C 192/2021-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] nárokovala žalobkyně peněžité plnění z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené účastníky o pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] s počátkem pojištění dne 15. 6. 2020 s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné ve výši 1 050 Kč za období od [datum] do [datum], kdy pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného, poplatek ve výši 300 Kč za upomínku dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění a poplatek ve výši 300 Kč za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění. Spolu s tím žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z celkové dlužné částky 1 650 Kč od 3. 10. 2020 do 27. 5. 2021 vyčíslený ve výši 88 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast na jednání soudu omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 9. 12. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy (odst. 1), je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období (odst. 2). 5. V případě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) je třeba dále aplikovat zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. 6. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla s počátkem pojištění téhož dne na dobu neurčitou, sjednáno bylo roční pojistné ve výši 3 526 Kč s půlroční splatností v částce 1 763 Kč. Za žalované období, tj. od [datum] do [datum], tak má žalobkyně nárok na zaplacení pojistného v částce odpovídající poměrné části sjednaného pojistného, tj. 1 050 Kč (část pojistného odpovídající 3 měsícům a 18 dnům). Nebylo třeba zabývat se tím, zda pojištění k datu 2. 10. 2020 skutečně zaniklo, když žalovaný netvrdil a neprokazoval, že pojištění a tím i jeho povinnost platit pojistné zanikly již k datu dřívějšímu. Pojistné bylo splatné dne 15. 6. 2020, ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s platbou pojistného na příslušné období (§ 1968 o. z.) a žalobkyně má právo podle ustanovení § 1970 o. z. na zaplacení úroku z prodlení ve výši podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobkyně nárokovala úrok z prodlení až od 3. 10. 2020 do 27. 5. 2021 (podání žaloby), přičemž za toto období činí úrok z prodlení z částky 1 050 Kč částku 56 Kč. V tomto rozsahu soud důvodné žalobě vyhověl. 7. K částce 2 x 300 Kč představující poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného žalobkyně tvrdila, že má nárok na úhradu sjednaných poplatků a oprávněnost nároku dovozuje ze smluvního ujednání účastníků, že pokud nebylo pojistné zaplaceno řádně a včas, je žalobkyně oprávněna požadovat vedle dlužného pojistného rovněž úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, které jsou paušalizovány právě sjednanými poplatky. Součástí pojistné smlouvy však žádné takové ujednání není, sazebník nákladů není žalovaným podepsán, nelze tedy dovodit, že by šlo o smluvní ujednání účastníků, v rámci spotřebitelských smluv nemohou být dodatkové platební povinnosti zásadně sjednány mimo listinu, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis, tj. mimo smlouvu samotnou. Zamítnuta byla proto žaloba co do částky 300 Kč + 300 Kč včetně k tomu požadovaného příslušenství. 8. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 64 %, čímž po odečtení rozsahu úspěchu žalovaného 36 %, má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 28 % Náklady řízení tvoří 400 Kč soudní poplatek, 600 Kč odměna advokátky za zastupování žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“ + 126 Kč 21 % DPH a 300 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. + 63 Kč 21 % DPH, tj. celkem částka 1 489 Kč, z níž 28 % činí 417 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně. 9. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužného pojistného v tzv. bagatelní částce. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní pojistné smlouvy a časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány touž advokátkou. Má proto za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t. K argumentu žalobkyně, že je subjektem s nepřeberným množstvím pojistných produktů, lze toliko poukázat, že předmět pojištění, jeho rozsah, příp. rozsah pojistného plnění, není v dané věci podstatou sporu. 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.