29 C 180/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 697,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 784,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 073,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 5 302 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tedy 932 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a odměnu za komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalovaného učiněna dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 6 439,54 Kč a dlužná část poplatku 4 258,09 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 439,54 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně a také úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Do data postoupení pohledávky bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 1 100 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyně s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 16 397,63 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 697,63 Kč sestavující se z dlužné jistiny 6 439,54 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 258,09 Kč, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 073,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 784,01 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 439,54 Kč od [datum] a úrok z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení. 2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc. Pravomoc zdejšího soudu je vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci tak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen„ Nařízení Řím II“), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobkyně kromě půjčených 7 000 Kč částku celkem 5 302 Kč, která je složena z úroku 932 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 1 642 Kč v 45 týdenních splátkách po 274 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky. 6. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 15 097,62 Kč do [datum] s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne [datum] žalovanému. 7. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyně a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem [datum] a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno [datum]. 8. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 9. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu [číslo] na základě které žalovanému posky