29 C 387/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 94 895,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovaným uzavřela dne 28. 8. 2017 Rámcovou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly Obchodní podmínky. Na základě Smlouvy aktivovala žalobkyně žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 23. 5. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] ke Smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 130 000 Kč, viz Smlouva o úvěru č. [jméno] [číslo]. Žalobkyně úvěr schválila a dne 24. 5. 2019 mu vyplatila na běžný účet úvěr v plné výši. Žalovaný se jej zavázal splácet po 3 007 Kč měsíčně, skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 10,9 % ročně, vždy k 5. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne 5. 6. 2019. Předpokládané datum splácení celého úvěru bylo sjednáno na 5. 12. 2023. Žalovaný dále požádal o změnu splatnosti jednotlivých splátek, a to na 24. den v měsíci. Této žádosti bylo vyhověno. Dne 23. 9. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě byla provedena změna výše pravidelné měsíční splátky z 3 007 Kč na 2 000 Kč. První splátka s touhle změnou proběhla dne 24. 9. 2020. Dne 23. 9. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] na základě kterého proběhla změna splátek z 24. v měsíci na 13. den v měsíci. První splátka s touto změnou proběhla dne 13. 10. 2020. Splátky od 5. 6. 2019 do 13. 12. 2020 byly žalovaným splaceny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalovaného přistoupila žalobkyně k ukončení Smlouvy dne 18. 3. 2021. Žalovanému žalobkyně zaslala zesplatňující dopis ze dne 18. 3. 2021. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena dlužnou jistinou ve výši 96 006,50 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 2 689,58 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne 19. 3. 2021 částku 1 200 Kč. Celkový dluh žalovaného ve výši 94 895,28 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 46 506,87 Kč, nesplacených smluvních úroků ve výši 1 664,83 Kč (za období od 13. 12. 2020 do 17. 3. 2021). Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18. 3. 2021. 2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 46 506,87 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovaným uzavřela dne 28. 8. 2017 Rámcovou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly Obchodní podmínky. Na základě Smlouvy aktivovala žalobkyně žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 14. 4. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek [číslo] ke Smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč, viz Smlouva o úvěru č. [jméno] [číslo]. Žalobkyně úvěr schválila a dne 14. 4. 2020 mu vyplatila na běžný účet úvěr v plné výši. Žalovaný se jej zavázal splácet po 1 000 Kč měsíčně, skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 13,9 % ročně, vždy k 24. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne 24. 5. 2020. Předpokládané datum splácení celého úvěru bylo sjednáno na 24. 8. 2026. Žalovaný dále požádal o změnu splatnosti jednotlivých splátek, a to na 13. den v měsíci. Této žádosti bylo vyhověno. Splátky od 24. 5. 2020 do 13. 12. 2020 byly splaceny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalovaného přistoupila žalobkyně k ukončení Smlouvy dne 18. 3. 2021. Žalovanému žalobkyně zaslala zesplatňující dopis ze dne 18. 3. 2021. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena dlužnou jistinou ve výši 46 506,87 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1 664,83Kč. Po zesplatnění žalovaný neuhradil ničeho. Celkový dluh žalovaného ve výši 46 506,87 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 46 506,87 Kč, nesplacených smluvních úroků ve výši 1 664,83 Kč (za období od 13. 12. 2020 do 17. 3. 2021. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18. 3. 2021. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud využil ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ a žalovaného usnesením vyzval k vyjádření k záměru soudu rozhodnout bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o.s.ř., ve Slovenské republice, kde mu byly doručeny dle místních předpisů, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. V řízení zůstal nečinný. 5. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Dne 28. 8. 2017 žalobkyně uzavřela s žalovaným Rámcovou smlouvu [číslo]. Na jejím základě se žalobkyně zavázala vést ve prospěch žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Na základě Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 23. 5. 2019 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 56 měsíců. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 007 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,90 % ročně. Celkově se žalovaný zavázal splatit 164 813,72 Kč. Dodatkem [číslo] byla mezi účastníky sjednána změna výše měsíční splátky, když žalovaný měl nadále splácet splátky ve výši 2 000 Kč, a to od 24. 9. 2020. Z výpisu z běžného účtu ze dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 130 000 Kč. Dle přehledu plateb žalovaný dne 13. 12. 2020 uhradil splátku naposledy. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný pouze částku 1 200 Kč. Na základě Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 14. 4. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 77 měsíců. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,90 % ročně. Celkově se žalovaný zavázal splatit 75 638,13 Kč. Z výpisu z běžného účtu ze dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 50 000 Kč. Dle přehledu plateb žalovaný dne 13. 12. 2020 uhradil splátku naposledy. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Dopisem ze dne 18. 3. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení dluhu, kdy jej vyzývala k úhradě 146 867,78 Kč. 6. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla, na základě mezi nimi uzavřené smlouvy, žalovanému možnost využívat běžného účtu č. [bankovní účet]. Mezi účastníky byly následně uzavřeny dva Dodatky, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 130 000 Kč a ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně tak využila svého oprávnění a vyzvala žalovaného, dopisem ze dne 18. 3. 2021, k předčasnému splacení dluhu. 7. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč a 50 000 Kč. Žalovanému oproti tomu plynul závazek poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,90 % ročně a 13,90 % ročně. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, vzniklo mu tak právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost úhradě dlužné částky. 9. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud