15 C 18/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 493 412 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 154,57 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 628,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 493 412,93 Kč od [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12,20 % ročně z částky 488 332,92 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice], smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo]. Na základě této smlouvy se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka], a to počínaje dnem [datum]. Strany se dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 12,20 % p.a.. [anonymizováno] žalobce poskytl žalovanému úvěr dne [datum]. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu [anonymizováno] žalobce využil svého práva a prohlásil úvěr dopisem ze dne [datum] za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž porušil svoji splátkovou povinnost dle smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 493 412,93 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 25 154,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 17 628,50 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 493 412,93 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,20 % p.a. z částky 488 332,92 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Usnesením z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto dle § 107a o.s.ř. o procesním nástupnictví, když soud připustil, aby na straně žalobkyně vstoupila do řízení namísto [právnická osoba] žalobkyně [právnická osoba], [IČO], když mezi subjekty byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dne [datum], jejichž součástí byla i pohledávka za žalovaným. 3. Podáním z [datum] pak žalobkyně vzala žalobu do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 154,57 Kč ode dne [datum] do zaplacení zpět, ale i současně navrhla rozšíření žaloby o zákonný úrok 11,75 % ročně z částky 5 080 Kč ode dne [datum] do zaplacení a o úrok 12,20 % ročně z částky 488 332,92 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Soud návrhům vyhověl usnesením z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Ze žádosti o úvěr a smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaným s původním věřitelem [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova], přičemž úvěr měl být žalovanému poskytnut ve výši [částka], a to dne [anonymizována dvě slova] [rok]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v [anonymizováno] pravidelných měsíčních splátkách po [částka], když první splátka byla stanovena na [datum], přičemž pravidelná splátka se skládala z úhrady anuitní splátky ve výši 7 231,47 Kč a úhrady pojištění ve výši 716 Kč, poslední splátka byla ve výši 4 973,80 Kč a celkově se zavázal zaplatit za úvěr částku [částka]. Úrok byl sjednán na 12,2 % ročně. Součástí smlouvy jsou produktové podmínky, sazebník poplatků, který žalovaný podepsal. Z [anonymizováno] podmínek mimo jiné vyplývá, že v případě prodlení dlužníka je věřitel oprávněn prohlásit závazek za ihned splatný. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že čerpal žalovaný poskytnutý úvěr. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a nehradil řádně a včas. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný a souvisejícího podacího poštovního archu ze dne [datum] soud zjistil, že dopisem byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k úhradě částky celkem 519 215,64 Kč do [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení mimo jiné pohledávky za žalovaným. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem, jak vyplývá z oznámení a poštovního podacího archu. Ačkoliv byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu, a to výzvou ze dne [datum], svůj dluh dosud neuhradil. 7. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobcem a [právnická osoba], kdy součástí seznamu jsou i pohledávky za žalovaným, která jsou předmětem tohoto řízení. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tyto vrátit v pravidelných [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka]. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum]. Žalovaný však splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto původní věřitel využil svého práva a dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnil v celé výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, svůj dluh dosud neuhradil. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: [anonymizováno] právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1802 věty prvé NOZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 NOZ). Dle § 1806 věty prvé NOZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Úroky z prodlení jsou upraveny konkrétně v ustanovení § 1970 NOZ. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 NOZ postoupena předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] na žalobkyni. 10. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedla žalobkyně (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 13. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Protože žalobce také prokázal, že nabyl pohledávku za žalovaným platnou smlouvou o postoupení pohledávek, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni zůstatek na dlužném úvěru ze smlouvy částku 493 412,93 Kč (dlužná jistina 488 332,93 Kč a dlužná část poplatku 5 080 Kč) a dále kapitalizovaný úrok z dlužné půjčky do postoupení pohledávky ve výši 17 628,50 Kč a dále úrok ve výši 12,20 % ročně z částky 488 332,92 Kč od [datum] do zaplacení. 14. Protože se žalovaný svým jednání