16 C 179/2023-30 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by prvnímu žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 22 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 200 Kč od 16.10.2022 do 25.5.2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 100 Kč od 26.5.2023 do zaplacení a druhé žalované by bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 44 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 400 Kč od 16.10.2022 do 25.5.2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 200 Kč od 26.5.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je vlastníkem podílu o velikosti id. [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen nemovitost). Nemovitost je zapsána na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedený podíl na nemovitosti žalobkyně řádně nabyla na základě příklepu uděleného v dražbě vedené soudním exekutorem [exekutorský úřad], a to usnesením o udělení příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 27. 2. 2019. Dalšími spoluvlastníky nemovitosti jsou žalovaný [číslo] se spoluvlastnickým podílem id. [anonymizováno] a žalovaná [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [anonymizováno]. Žalovaní užívají spoluvlastnický podíl žalobkyně bez právního titulu, proto je žalobkyně výzvou ze dne 5. 10. 2022 vyzvala k uzavření odpovídajícího právního titulu k užívání jejího podílu žalovanými a ke zpřístupnění nemovitosti a předání klíčů a současně k vydání bezdůvodného obohacení, a to peněžitého plnění jako finanční kompenzace za užívání podílu žalované na nemovitostech za období šesti měsíců od [datum] do [datum] po 5 100 Kč měsíčně, tedy ve výši 30 600 Kč. Žalovaní na výzvu nijak nereagovali, žalobkyně proto žalované opět vyzvala k zpřístupnění nemovitosti a předání klíčů a vydání bezdůvodného obohacení jako kompenzace za užívání podílu žalobkyně za dalších sedm měsíců od [datum] do [datum] po 5 100 Kč, tedy 35 700 Kč, celkem za obě uvedená období 66 300 Kč. Žalovaní ani na tuto výzvu nereagovali. Žalobkyně vzhledem k velikosti spoluvlastnických podílů, požaduje po prvním žalovaném částku 22 100 Kč s příslušenstvím a po druhé žalované částku 44 200 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, jejich stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen nemovitost). Nemovitost je zapsána na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], kdy žalobkyně a první žalovaný jsou každý vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno] a druhá žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno] Jedná se pozemek s výměrou [výměra]. 6. Z usnesení JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] na předmětné nemovitosti příklepem v dražbě provedené soudním exekutorem. 7. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovaným ze dne 5. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyzvala k uzavření odpovídajícího právního titulu k užívání jejího podílu žalovanými a ke zpřístupnění nemovitosti a předání klíčů a současně k vydání bezdůvodného obohacení, a to peněžitého plnění jako finanční kompenzace za užívání podílu žalované na nemovitostech za období šesti měsíců od [datum] do [datum] po 5 100 Kč měsíčně, tedy ve výši 30 600 Kč. Dle podací stvrzenky byla výzva odeslána každému žalovanému dne 5. 10. 2022. 8. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovaným ze dne 5. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované opětovně vyzvala k uzavření odpovídajícího právního titulu k užívání jejího podílu žalovanými a ke zpřístupnění nemovitosti a předání klíčů a současně k vydání bezdůvodného obohacení, a to peněžitého plnění jako finanční kompenzace za užívání podílu žalované na nemovitostech za období třinácti měsíců od [datum] do [datum] po 5 100 Kč měsíčně, tedy ve výši 66 300 Kč. Žalovaní byly též upozornění na možné soudní řízení. Dle podacího archu byla výzva odeslána každému žalovanému dne 10. 5. 2023. 9. Z inzerce na webových stránkách [webová adresa] byly zjištěny ceny za pronájem rodinných domů a chalup v okolí z nabídky realitních kanceláří. Dle inzerce se měsíční nájemné pohybuje od 20 000 Kč do 30 000 Kč. 10. Soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu: účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen nemovitost). Nemovitost je zapsána na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], kdy žalobkyně a první žalovaný jsou každý vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno] a druhá žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno] Předmětnou nemovitost užívají výlučně žalovaní. Žalobkyně žalované opakovaně vyzývala k uzavření odpovídajícího právní titulu, zpřístupnění nemovitosti, předání klíčů a vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním spoluvlastnického podílu žalobkyně. 11. Podle ustanovení § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 12. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. 13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle ustanovení § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. To, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může„ bez dalšího“ užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním považuje judikatura tradičně za obohacení získané bez právního důvodu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 7. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1645/2013). 15. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti a mají tak v souladu s ustanovením § 1117 o. z. právo k celé věci, které je omezeno stejným právem každého dalšího účastníka. Předmětnou nemovitost však užívají pouze žalovaní, zatímco žalovaná nemá k nemovitosti přístup. Mezi účastníky nedošlo k žádné dohodě ohledně užívání nemovité věci, žalovaní tak užívají nemovitost nad rámec svých spoluvlastnických podílů. Žalovaní zůstali v řízení nečinní a tento stav nijak nesporovali. 16. Tím, že žalovaní užívají společnou nemovitost nad rámec spoluvlastnického podílu, aniž by k tomu byl právní důvod, zatímco žalobkyni není výkon vlastnického práva ke společné věci umožněn, vzniklo na jejich straně bezdůvodné obohacení představované majetkovým prospěchem, který jim na úkor žalobkyně vznikl. Výše majetkového prospěchu odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy. 17. Výše obvyklého nájemného v daném místě a čase se dle inzerce realitních kanceláří pohybuje ve výši od 20 000 Kč do 30 000 Kč. Žalobkyní požadovaná částka 5 100 Kč měsíčně odpovídá vzhledem k velikosti jejího spoluvlastnického podílu nejnižším částkám, za které jsou obdobné nemovitosti nabízeny k pronájmu. Soud proto žalované přiznal bezdůvodné obohacení v požadované výši. Poměrná výše bezdůvodného obohacen