17 C 37/2023-44 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 22 770 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu ve výši 15 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 270 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 455 Kč, datum splatnosti poslední splátky byl stanoven na [datum]. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 4 500 Kč, kterou žalobkyně započetla dle smlouvy na úhradu nákladů vymáhání, úhradu smluvních pokut, úhradu poplatků spojených s prodlením, úhradu za zpracování úvěru, úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek, úhradu jistiny a úhradu úroku. 2. Žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to kontrolou databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou rodného čísla dálkovým systémem společnosti [právnická osoba], kontrolou náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, telefonickou kontrolou zaměstnání, kontrolou platební historie žalované a vyhodnocením finanční situace žalované dle žalovanou vyplněných podkladů a doložených dokladů. Dále žalobkyně doplnila kopie výplatních pásek žalované za období listopad 2020 a prosinec 2020. 3. Soud nařídil jednání na [datum]. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila a nepožádala ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. 4. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyhotovila smlouvu o úvěru [číslo] obsahující závazek žalobkyně poskytnout žalované částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a závazek žalované poskytnutou částku vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 70,89 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaná převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti potvrdila podpisem na smlouvě. 5. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně zcela dostála svým povinnostem ohledně zjišťování příjmů žalované. Žalobkyně však neověřovala aktuální výdaje deklarované žalovanou. Na základě předložených důkazů tak nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy, pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně předala dne [datum] žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná žalobkyni vrátila částku 4 500 Kč. 7. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem [datum] se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 8. Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení zbývající jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první o.z. ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalované, avšak žalovaná v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). 9. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč (15 000 Kč – 4 500 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně pouze v částce 10 500 Kč a žalovaná v částce tuto částku převyšující (zbylá část nároku ve výši 12 270 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 770 Kč ode dne [datum] do dne vyhlášení rozsudku). Převážný procesní úspěch je tak na straně žalované, které však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.