19 C 191/2022-46 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 13 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen "Smlouva1"). Na základě této Smlouvy1 poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy1. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž úplatu (poplatek) ve výši 16 873 Kč tvořenou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 430 Kč, odměnou za administrativní činnost (zpracování a doručení) v částce 2 300 Kč a za možnost komfortního a flexibilního splácení částku ve výši 11 143 Kč. Žalovaný měl tedy uhradit částku celkem ve výši 40 873 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek á 2 271 Kč (poslední splátka činila 2 266 Kč). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně, kdy uhradil toliko 10 200 Kč (poslední platba byla provedena ke dni [datum]). Žalobci proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části jistiny zápůjčky, které činila po snížení o uhrazenou část zápůjčky částku 13 800 Kč. Dlužná částka ze smlouvy1 se pak úročí zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky tj. ode dne [datum] až do zaplacení. 2. Dále se žalobce se domáhal za žalovaným zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen "Smlouva2"). Na základě této Smlouvy2 poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které byly částečně započteny na předchozí závazek žalovaného, a to ve výši 4 697 Kč, a zbývající část ve výši 11 303 Kč žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy2. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž úplatu (poplatek) ve výši 13 967 Kč tvořenou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 862 Kč, odměnou za administrativní činnost (zpracování a doručení) v částce 4 052 Kč a za možnost komfortního a flexibilního splácení částku ve výši 7 053 Kč. Žalovaný měl tedy uhradit částku celkem ve výši 29 967 Kč, a to formou 60 týdenních splátek á 500 Kč (poslední splátka činila 467 Kč). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně, kdy uhradil toliko 5 000 Kč (poslední platba byla provedena ke dni [datum]). Žalobci proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části jistiny zápůjčky, které činila po snížení o uhrazenou část zápůjčky částku 11 000 Kč. Dlužná částka ze smlouvy2 se pak úročí zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky tj. ode dne [datum] až do zaplacení 3. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce dne 4.6.2019 zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 5. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 40 873 Kč (půjčených 24 000 Kč a úplatu 16 873 Kč tvořenou součtem úroků, odměnou za administrativní činnost – zpracování a doručení zápůjčky a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení) v 18 měsíčních splátkách po 2 271 Kč (poslední 2 266 Kč), s tím, že 1. splátka je splatná v den, kdy uplyne měsíc od uzavření smlouvy. Z přehledu splátek (tabulka umoření) je zřejmé, jaké splátky byly žalovaným hrazeny, v jaké výši a na jaké položky byly platby žalobcem započteny. Žalovaný nehradil splátky řádně, uhradil toliko 10 200 Kč. 7. Dále došlo mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 29 967 Kč (půjčených 16 000 Kč a úplatu 13 967 Kč tvořenou součtem úroků, odměnou za administrativní činnost – zpracování a doručení zápůjčky a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení) v 60 týdenních splátkách po 500 Kč (poslední 467 Kč), s tím, že 1. splátka je splatná v den, kdy uplyne měsíc od uzavření smlouvy. Z přehledu splátek (tabulka umoření) je zřejmé, jaké splátky byly žalovaným hrazeny, v jaké výši a na jaké položky byly platby žalobcem započteny. Žalovaný nehradil splátky řádně, uhradil toliko 5 000 Kč. 8. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného zůstatku zápůjček spolu se smluvní pokutou (tuto žalobce nepožaduje) a příslušenstvím s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. O odeslání výzvy žalovanému svědčí poštovní podací arch. 9. Soud má za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel ve dvou případech smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 10. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 444 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 992 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Jednoduchost a typovost podání je zcela zjevná, což nijak nesouvisí se skutečností, že žaloba je podána na předepsaném formuláři návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť pro posouzení je rozhodný obsah, nikoliv forma podání. S výjimkou číselných údajů a identifikace žalovaného žalobní tvrzení neobsahují žádná specifika, žaloba je naopak formulována tak, aby v ní byly (v jednotlivých obdobných věcech týkajících se téhož žalobce) měněny vždy jen číselné údaje vztahující se k uzavřené smlouvě a výši dluhu. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Podání pro žalobce opakovaná, vydávaná podle stejného schématu, kde jsou zaměňována pouze některá, konkretizovaná skutkově jednoduchá data, jsou co do jejich vyhotovení daleko méně náročná. Odměna a náklady související s těmito úkony jsou proto obecně nižší. 13. O lhůtě k plnění bylo