19 C 27/2021-37 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 20 214 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky a Ceník poplatků banky. V této smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovanému byl úvěr v dohodnuté výši poskytnut. Žalovaný však úvěr nesplácel dle dohodnutých podmínek, tedy řádně a včas. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto banka v souladu s obchodními podmínkami přistoupila dne [datum] k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný tak dluží jistinu 19 202 Kč, úrok ve výši 893,91 Kč a poplatky ve výši 115 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 5. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru. V souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 o. z. účastníci určili část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky. Soud vzal za prokázané, že dle platně uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru předchůdce žalobce umožnil žalovanému čerpat úvěr ve výši 20 000 Kč mimo jiné za podmínky, že bude řádně splácen spolu s úrokem a všemi souvisejícími poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 338 Kč (první splátka činila 291,64 Kč) počínaje [datum]. Protože však ze strany žalovaného došlo k porušení dohodnutých podmínek, tedy hradit splátky v řádné výši a včas, což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnil. Z výpisu z úvěrového účtu je patrno, že žalovaný neuhradil ani část svého dluhu. Žalobce je dle platně uzavřených smluv o postoupení pohledávek věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, jak do jistiny 19 202,68 Kč, tak příslušenství 893,91 Kč a poplatků 115 Kč. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a žalovaný neprokázal, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. 11. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky 20 214 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok žalobce je i v této části a výši v souladu se zákonem, soud proto žalobě i v tomto směru vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 940,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 809 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 214 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč. 13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.