19 C 333/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení 89 260,04 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřel distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a žalovaný měl uhradit částku celkem ve výši 55 584 Kč (30 000 Kč jistina a 25 584 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným hrazena v 72 splátkách ve výši 772 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 23 % p.a. a RPSN 38,73 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňková služba„ [anonymizováno]“ (526 Kč měsíčně). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného znovu k úhradě dlužné splátky, zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání této druhé upomínky ve výši 500 Kč. Navíc v této upomínce žalobce upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobci, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum]. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto žalovaným nebylo reagováno, a proto žalobce přistoupil k zesplatnění Smlouvy o úvěru a dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 89 260,04 Kč. Žalobce v zesplatnění svou pohledávku řádně vyčíslil a v žalobě nárokuje po žalovaném zaplacení zbylé části jistiny 26 875,49 Kč, úroků 17 904,81 Kč, doplňkové služby [anonymizována dvě slova] – odklad 6 032 Kč, [anonymizováno] – [anonymizováno] 12 238 Kč, Podpora – práce 12 238 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, smluvní pokutu 13 437,74 Kč, úrok z prodlení 70,02 Kč. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobce ani žalovaný se však k tomuto jednání, ač řádně a včas předvoláni, nedostavili. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů bez přítomnosti stran sporu (§ 101 odst. 2, 3 o.s.ř.). 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 55 584 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 55 584 Kč, s dobou splatnosti 72 měsíců po 772 Kč. Žalobce žalovanému poskytl částku celkem 30 000 Kč, když částka 6 000 Kč byla použita jako poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru dle Smlouvy a částka 24 000 Kč byla žalobcem vyplacena na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Dle bodu 4.8 Smlouvy se žalovaný zavázal žalobci uhradit celkem 6 000 Kč za účelně vynaložené náklady žalobce na poskytnutí úvěru žalovanému. Žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby mu byly tyto náklady odečteny od poskytované jistiny. Žalobce žalovaného v několika případech vyzval k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno upomínkami ze dne [datum], [datum]). 5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém vztahu. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky, přičemž si účastníci již ve Smlouvě ujednali, že část těchto prostředků tj. částka 24 000 Kč bude zaslána na účet žalovaného a částka 6 000 Kč bude použita na náklady žalobce. Žalobce žalovanému uvedeným způsobem finanční prostředky poskytl. Žalovaný žalobcem poskytnuté prostředky nevrátil ve lhůtě sjednané ve Smlouvě. Žalobce žalovaného k úhradě několikrát písemně vyzýval. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ustanovení § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Po právu byl shledán i nárok na smluvní pokutu, když účastníci si ji ujednali přímo ve Smlouvě a její výše není vzhledem k výši poskytnutých prostředků nepřiměřená ani nemravná. Pokud jde o výši účtovaných poplatků, jde o nadstandardní služby na žádost žalovaného a jejich výše je rovněž přiměřená. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požaduje úroky z prodlení ve výši, jak smluvní 0,1 % denně z částky 30 508 Kč od [datum], tak ve výši v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně z částky 41 113,23 Kč od [datum] do zaplacení, je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 614 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 464 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 260,04 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 000 Kč ve výši 3 150 Kč. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.