21 C 140/2023-36 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 500,15 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] se [anonymizována dvě slova] s. r. o., [číslo], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitelka“) smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] tak byla žalovanému na jím uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce vrátit celkem částku 14 290 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4 290 Kč, to vše se splatností do 24. 7. 2021. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas, dosud na dluh neuhradil ničeho. Od 25. 7. 2021 se tak žalovaný ocitl v prodlení a v důsledku prodlení vzniklo původní věřitelce právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. a), c), a d) smlouvy i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k postoupení pohledávek prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 9. 2022. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24 890,15 Kč a skládala se z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, smluvní pokuty ve výši 500,15 Kč, postoupeného smluvního úroku z jistiny 3 600 Kč ve výši 36 % ročně od 25. 7. 2021 do 25. 7. 2022, tj. ve výši ve výši 6 500 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 10 000 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, smluvní úrok ve výši 3 600 Kč, poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 500,15 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 889,59 Kč z jistiny 10 000 Kč od 25. 7. 2021 do 11. 8. 2022 a dále od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 18. 8. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu. Jako úvěrující je v tomto dokumentu označena [anonymizována dvě slova] s. r. o., [číslo], se sídlem [adresa], a jako úvěrovaný žalovaný, přičemž jsou vyplněny jeho osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo OP, trvalé bydliště, e-mail, telefon a číslo účtu [bankovní účet]). V závěrečné části smlouvy je otisk razítka a podpis úvěrující, na místě podpisu žalovaného je uvedeno pouze:„ Ja, celé jméno žalovaného, rodné číslo, potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden [rok] [číslo] [číslo] elektronickým kódem [číslo]“. Z těchto údajů však není zřejmé, kdo tato data k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán. 5. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] vyplývá, že na účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] vedeném na majitele [anonymizována dvě slova] s.r.o. byla dne [datum] zaúčtována platba ve výši 10 000 Kč, směr pohybu výdej, číslo protiúčtu [bankovní účet], [číslo] (rodné číslo žalovaného), zpráva pro příjemce [anonymizováno] půjčka ze dne [rok] [číslo]. 6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka původní věřitelky postoupena žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena přípisem (Oznámením o postoupení pohledávky) ze dne 6. 9. 2022 odeslaným doporučeně, jímž byl žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od jeho obdržení. Z podacího archu soud zjistil, že oznámení bylo žalovanému odesláno doporučeně dne 7. 9. 2022. 7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě závazku vyplývajícího ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a původní věřítelkou ve výši 24 890,15 Kč (k datu 5. 1. 2023) s příslušenstvím nejpozději do 16. 1. 2023. 8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému obyčejný dopis dne 11. 10. 2022 a následně dne 21. 10. 2022 provedla cestu na kontaktní adresu dlužníka s cílem smírného vyřešení sporu. 9. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. 11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka původní věřitelky, oznámení postoupení pohledávky bylo doručeno žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 13. Dle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Jelikož původní věřitelka uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoliv, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak je vymezuje ustanovení § 2 tohoto zákona. 15. Dle ustanovení § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Dle ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Dle ustanovení § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Dle ustanovení § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle ustanovení § 562 odst.