22 C 414/2022-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 121 658,19 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 320 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr specifikovaný výše spolu s úrokem 15,89 % p.a. v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 320 Kč, a to vždy k 7. dni v měsíci. Závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas žalovaný nedostál, a proto dne [datum] v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru předchůdce žalobce úvěr zesplatnil. Dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu tvoří jistina 116 486,55 Kč, poplatky za upomínání 900 Kč, smluvní pokuty za prodlení 1 899,64 Kč, pojistné 2 372 Kč, smluvní úroky 8 370,76 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 320 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 320 Kč vždy k 17. dni v měsíci, počínaje [datum]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že byl seznámen s Všeobecnými a Produktovými podmínkami předchůdce žalobce. Nedílnou součástí smlouvy byl rovněž Sazebník poplatků. Strany se sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru oprávnění předchůdce žalobce odstoupit úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství. Ve smlouvě byly dále ujednány důsledky nesplácení úvěru v podobě smluvní pokuty ve výši 8 % ze splátky v níž je dlužník v prodlení po dobu delší než 30 dnů, za spuštění vymáhacího procesu jednorázová částky 400 Kč a dále 800 Kč za 2. spuštění vymáhacího procesu. Poplatek za odeslání 1. upomínky činí 100 Kč, 2. upomínky pak 200 Kč. Žalovaný nedostál svého závazku splácet peněžní prostředky řádně a včas, což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, předchůdce žalobce proto od Smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupil, úvěr s účinností k [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 130 029 Kč, kdy z toho na dlužných splátkách žalovaný dlužil 37 820 Kč, úvěrové jistině 89 410 Kč, na smluvní pokutě za prodlení se splácením úvěrových splátek 1 900 Kč a 900 Kč na nákladech spojených s vymáháním. Dále byl žalovaný upozorněn, že bude po něm po tomto datu požadován i úrok z prodlení. Skutečnost, že žalobce je aktivně legitimován k vymáhání dlužné částky soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] a jejího seznamu, kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z [právnická osoba] na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum]. 5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků (pojištění). Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 663,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121 658,19 Kč sestávající z částky 5 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 840 Kč ve výši 3 956,40 Kč. 7. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.