22 C 504/2020-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 70 818,62 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Podpisem Smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Uzavřením Smlouvy žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Žalobce poskytl žalovanému úvěrový rámec k čerpání ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 3,05 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem 69 100 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil své oprávnění, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat jeho okamžité zaplacení. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum] a žalovaný byl vyzván dopisem ze dne [datum] ke splacení celého úvěru. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce neuhradil ničeho, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným, pohledávku ve výši 70 818,62 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 69 100 Kč, poplatků za pojištění ve výši 488,62 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč, pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Příslušenství pak představuje: úroky z prodlení ke dni podání žaloby 1 222,34 Kč, úroky ke dni podání žaloby 12 765,46 Kč. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a žalobcem došlo k uzavření smlouvy„ Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr“ [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěrový rámec k čerpání ve výši 70 000 Kč. Součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky a Sazebník, na které Smlouva výslovně odkazuje. Započetí a průběh čerpání úvěru byl prokázán„ Výpisem čerpání, splátek a úhrad“, kdy žalovaný poprvé úvěr čerpal ke dni [datum], kdy mu bankovním převodem byla převedena částka 40 000 Kč, dále dne [datum] částka 29 100 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 29,88 % ročně formou minimálních měsíčních splátek ve výši 3,05 % z úvěrového rámce, vždy k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Poplatky byly účtovány v souladu se Sazebníkem. Dle ujednání ve smlouvě (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 7.1. ÚP byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Z„ Výpisu čerpání, splátek a úhrad“ bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, neuhradil totiž ani jednu splátku. S ohledem na to, že žalovaný se dostal do trvalého prodlení s hrazením splátek, žalobce využil svého oprávnění a dopisem ze dne 14.5.2020 prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně příslušenství tj. částky 79 228,39 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Z„ Výpisu čerpání, splátek a úhrad“ je patrno, že žalovaný žalobci po zesplatnění ničeho neuhradil. Žalovaný tak ke dni sepsání žaloby tj. k 30.7.2020 dluží žalobci na jistině 69 100 Kč, úroku 12 765,46 Kč, úroku z prodlení 1 222,34 Kč, poplatcích za pojištění 488,62 Kč, nákladech na vymáhání 230 Kč a smluvní pokutě 1 000 Kč. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum], o čemž svědčí poštovní podací arch ze dne 8.6.2020. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ či„ o.z.“). Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. Žalobce a žalovaný se tedy v projednávané věci dohodli, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci úrok za čerpání úvěru, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě a úvěrových podmínkách žalobce, na něž smlouva výslovně odkazovala. Žalobce a žalovaný se dále dohodli, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši a dále že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit smluvní pokutu. Žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty, ale nevrátil je, a proto bylo žalobě vyhověno. Strany sjednaly sazbu úroku. Pokud jde o ujednání o úročení úvěru, soud neshledal úrokovou sazbu jako nepřiměřenou. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o.z.). 6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 224,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 833 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 818,62 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 720 Kč ve výši 2 671,20 Kč. 8. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř..