23 C 148/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 40 471 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 40 471 Kč od 12. 7. 2022 do zaplacení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] dodávala žalující strana (dále také jen dodavatel energie) žalované straně energetickou komoditu do odběrného místa žalované strany na adrese [adresa]. Za období od [datum] do [datum] provedl dodavatel energie pod [číslo] vyúčtování odebrané komodity v částce 40 471 Kč se splatností uvedenou ve vyúčtování, tj. [datum]. Žalovaná strana vyúčtování neuhradila. 3. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 4. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 5. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 6. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu. 8. Smlouvou o poskytování služeb, která mimo jiné odkazovala na všeobecné obchodní podmínky a ceník, uzavřenou mezi žalující stranou a žalovanou stranou dne [datum] bylo prokázáno sjednání dodávky elektrické komody se žalovanou stranou do odběrného místa [adresa]. 9. Z vyúčtování za elektřinu [variabilní symbol] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalované straně byl vyúčtován pro odběrné místo na adrese [adresa], nedoplatek elektřiny v celkové výši 40 471 Kč, který měla žalovaná strana uhradit do [datum]. 10. O úhradu dlužného nedoplatku za elektřinu byla žalovaná strana prostřednictvím právního zástupce žalující strany upomínána výzvou sepsanou dne [datum], kterou jak plyne z potvrzení o podání, právní zástupce žalující strany odeslal téhož dne na adresu odběrného místa. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 12. Mezi stranami smlouvy došlo k sjednání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s cenou sjednanou podle ceníku uvedeného ve smlouvě za dodanou komoditu a související služby (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na základě uzavření této smlouvy se pro strany staly závazné i obchodní podmínky, na které odkazuje (§ 1751 odst. 1 o.z.). Dodavatel energie plnil – dodával energii a poskytoval spojené služby. Na základě toho provedl vyúčtování za poskytnuté plnění, v němž uvedl cenu a termín splatnosti ceny, avšak žalovaná strana vyúčtovanou cenu nezaplatila. Vyúčtování a lhůta splatnosti byly stanoveny v souladu s obchodními podmínkami, které byly pro strany na základě smlouvy závazné. 13. Protože žalovaná strana za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, nezaplatila (§ 2079 odst. 1, § 497, § 500 o.z.), bylo jí uloženo dlužnou částku zaplatit. Žalující straně náleží také úrok z prodlení (§ 1958 odst. 1 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. 14. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. 16. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). 17. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv sdružených službách dodávky elektřiny mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT. 18. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. 19. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).