25 C 122/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 741 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec]. Fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 4,477 MWh na částku 15 741 Kč, splatnou ke dni 30. 9. 2020. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, byla předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah se žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předchůdkyně žalobkyně postoupila ke dni [datum] svoje pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne 22. 7. 2022. Postoupenou pohledávku žalovaná neuhradila. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu v napěťové hladině NN a zajišťovat dopravu elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně a včas platit dohodnutou cenu (prokázáno Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 15 741 Kč splatnou do 30. 9. 2020 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 4,477 MWh, přičemž v rámci této faktury byla spotřeba energie vyčíslena na částku 15 741 Kč a přijaté platby ve výši 0 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). 5. Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny společností [právnická osoba] na žalobkyni Smlouvou ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] a žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky). 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou ceníkem předchůdkyně žalobkyně. Fakturou [číslo] splatnou ke dni 30. 9. 2020, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 4,477 MWh s nedoplatkem 15 741 Kč. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 8. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 10. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou předchůdkyni žalobkyně vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Následně došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 741 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 12. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužné ceny dodávky elektřiny a souvisejících distribučních služeb. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalované, konkrétní smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údajů o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro r