25 C 229/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 53 451,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], [IČO]) (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný částku ve výši 50 000 Kč Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy ze strany žalovaného, přičemž předchůdce žalobkyně návrh přijal. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl zápůjčku splácet formou splátek ve výši 1 438 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky formou 72 měsíčních splátek, přičemž jistina byla po dobu trvání smlouvy úročena smluvním úrokem ve výši 27,9 %. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy nesplnil, když řádně nehradil splátky a tento stav nenapravil ani po upozorněních ze strany předchůdce žalobkyně. Předchůdce žalobkyně tak přistoupil v souladu s ustanovením 7.1. produktových podmínek k zesplatnění celé zápůjčky s účinností ke dni [datum], který po žalovaném požadoval uhradit. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 57 930,26 Kč a skládala se z nezaplacené jistiny ve výši 46 425,34 Kč, poplatků ve výši 7 026,18 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru do [datum] ve výši 61,90 Kč, kapitalizovaného smluvního úroků z jistiny do [datum] ve výši 4 416,84 Kč a dále smluvní úrok ve výši 27,9 % ročně z jistiny 46 425,34 od [datum] do zaplacení a zákonný úrok ve výši 15 % ročně z celkové částky 53 451,52 Kč, zahrnující jistinu 46 425,34 Kč a poplatku ve výši 7 026,18 Kč. Ještě před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalovaného je na území ČR (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit jistinu ve výši 50 000 Kč a smluvní úrok ve výši 27,9 % ročně z jistiny úvěru. Dle smlouvy si žalovaný rovněž sjednal měsíční poplatek za pojšitění schopnosti splácet 75 Kč. Zápůjčku měl žalovaný zaplatit v 72 měsíčních splátkách po 1 438 Kč s datem prvním splátky [datum] Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 103 386,44 Kč. Z akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil že se žalovaný zavázal splácet zápůjčku v 72 měsíčních splátkách po 1 513 Kč. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas a předchůdce žalobkyně tak přistoupil k zesplatnění zbývající části úvěru, o čemž žalovanou informoval dopisem ze dne [datum], kde současně vyzval k zaplacení částky 52 127,08 Kč, skládající se z jistiny 46 425,34 Kč, komerčního úroku 4 460,40 Kč, úroku z prodlení 18,34 Kč, ostatních poplatků 1 223 Kč. Žalovaná dále na svůj dluh ničeho neuhradila. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 77 327,88 Kč do [datum] s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne [datum] žalovanému. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 6. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyně a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem [datum]. 7. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 8. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru a přenechání peněz žalovaného. Žalovaný měl ve sjednané době peníze vrátit se sjednaným úrokem. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s placením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 15 061,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 139 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 451,52 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 260 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a p