29 C 121/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně nárokovala zaplacení částky 16 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy, uzavřené mezi účastnicemi dne [datum], o nájmu bytu v domě [adresa] v obci [obec], s tím, že žalovaná se zavázala platit žalobkyni každý měsíc nájemné ve výši 5 600 Kč splatné vždy do posledního dne předcházejícího měsíce. Nájem byl sjednán na dobu určitou, do [datum], a následně dodatkem [číslo] ze dne [datum] prodloužen do [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum] prodloužen do [datum] a dodatkem [číslo] ze dne [datum] prodloužen do [datum]. Nájem skončil uplynutím doby, dne [datum] sdělila žalobkyně žalované, že nájem nebude prodloužen a upozornila ji na povinnost vyrovnat veškeré závazky. Žalovaná žalobkyni nezaplatila nájemné za měsíc září 2022, splatné [datum], za měsíc říjen 2022, splatné [datum] a nájemné za měsíc listopad 2022, splatné [datum]. Žalobkyně si tak nárokuje zaplacení částky v celkové výši 16 800 Kč a spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje i zaplacení úroků z prodlení z jednotlivých měsíčných nájemných vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně v podání ze dne [datum] souhlasila s rozhodnutím bez nařízení. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu má soud za zjištěné, že tuto uzavřela žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně dne [datum] o nájmu přízemního bytu o velikosti 2+1 v domě [adresa] v obci [obec] na dobu určitou od [datum] do [datum], účastnice ujednaly nájemné ve výši 5 600 Kč měsíčně se splatností vždy do posledního dne předcházejícího měsíce. Z předložených dodatků k uvedené nájemní smlouvě [číslo] [číslo] [číslo] bylo prokázáno, že účastnice se dohodli na prodloužení trvání nájmu postupně do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]), do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]) a do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). 5. Z předloženého dopisu ze dne [datum], má soud za zjištěné, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalované, že nájem již nebude prodloužen a požádala ji o včasné vyklizení bytu ke [datum]. Současně ji bylo sděleno, že ke dni předání bytu musejí být vyrovnány i veškeré závazky. 6. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 7. Na základě listinných důkazů má soud za zjištěnou existenci nájemního poměru k předmětnému bytu, kdy nájem bytu založený nájemním smlouvou ze dne [datum] na dobu určitou, skončil uplynutím doby po posledním prodloužení dodatkem [číslo] k [datum], nájemné bylo ujednáno ve výši 5 600 Kč měsíčně se splatností k poslednímu dni předcházejícího měsíce. Požadavek žalobkyně na zaplacení dlužného nájemného ujednaného ve smlouvě o nájmu, tj. částky 16 800 Kč (3krát 5 600 Kč), který nachází oporu ve výše citovaném ustanovení § 2201 a § 2246 odst. 1 o. z., kdy závazku pronajímatele přenechat nájemci byt k dočasnému užívání koresponduje závazek nájemce platit za to pronajímateli nájemné v ujednané výši, je proto důvodný. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Nájemné bylo splatné podle ujednání účastnic vždy do posledního dne předcházejícího měsíce, ode dne následujícího byla žalovaná s jednotlivými měsíčními platbami v prodlení, její požadavek je za prodlení s plněním nájemného důvodný v plném rozsahu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 240 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 800 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. 11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.