29 C 236/2023-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 400,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 556,68 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 11 670,84 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 446,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 13 400,84 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela Úvěrovou smlouvu (dále jen„ Smlouva“), které nedílnou součástí jsou i úvěrové podmínky („ dále jen ÚP“). Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč, a to na účet označený žalovaným ve smlouvě [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 432 Kč měsíčně. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila tedy žalobkyně svého oprávnění dle 5.2. ÚP, a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Účelně vynaložené náklady účtovala žalobkyně v souladu s ustanovením Smlouvy, jedná se o náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. Žalobkyně evidovala ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 13 400,84 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 11 670,84 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 556,68 Kč, úrok ve výši 15,00 % ročně z částky 11 670,84 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 446,07 Kč a zákonný úrok z prodlení z 13 400,84 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Listinou zachycující obsah smlouvy o úvěru uzavřené mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalobkyně o sjednání smlouvy o úvěru, o jeho výši, výši smluvního úroku, dalších poplatků a smluvní pokuty, které se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Součástí schvalovacího procesu bylo ověření úvěruschopnosti klienta, jak bylo zjištěno z potvrzení o provedeném ověření bonity klienta. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Z předloženého sazebníku soud zjistil, že žaloba obsahuje nárokované poplatky ve výších, v jaké si je strany ujednaly. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta advokátem žalující strany. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 10. Žalovaný porušil ve smlouvě sjednané podmínky a úvěrovanou částku s poplatky žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně za oprávněnou jak do jistiny, stejně tak i pokud jde o sjednané poplatky související s čerpáním úvěru a smluvní pokuty, které byly mezi účastníky sjednány, uložil žalovanému uhradit pohledávky žalobkyně dle žalobního návrhu. 11. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. [číslo] Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 400,84 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 14. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.