20 C 12/2024-47 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 42 60,85 Kč s příslušenstvím, jež odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , Anonymizováno, poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci úvěr včetně úroků 12,90 % p.a. a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách 849 Kč. Žalovaný na žádosti uvedl příjem ve výši , částka, , což žalobce zkontroloval na základě doloženého potvrzení o výši příjmu žalovaného. Žalobce dále mimo jiné ověřil, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, - z informací z , Anonymizováno, ověřil předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů ověřil, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Žalovaný na žádosti uvedl výdaje na nájemné ve výši 1 000 Kč. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmu žalovanému zbylo 15 204 Kč k pokrytí životních nákladů. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, žalobce využil svého oprávnění a úvěr prohlásil za okamžitě splatný ke dni 1. 3. 2023. Ke dni zesplatnění činí pohledávka na jistině úvěru 38 875,12 Kč, poplatcích za pojištění 468 Kč a příslušenství pohledávky. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván předžalobní výzvou ze dne , Anonymizováno, a do dnešního dne neuhradil ničeho.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z žalobcem předložené Smlouvy o úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a žalobcem dne , Anonymizováno, soud zjistil, že podpisem této Smlouvy žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč spolu s úrokem ve výši 12,90 % ročně a úvěr měl být spravován na účtu č. , č. účtu, a měl být splacen ve 95 splátkách vždy k 16. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl žalovanému vyplacen platbou na běžný účet dne 19. 9. 2018, o čemž svědčí výpis z úvěrového účtu žalovaného (prokázáno výpisem z úvěrového účtu, standardní informací a úvěrovou smlouvou). Součástí Smlouvy jsou , právnická osoba, podmínky , Anonymizováno, a Ceník poplatků, na které Smlouva výslovně odkazuje, a podpisem Smlouvy s nimi žalovaný vyslovil svůj souhlas. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit žalobci půjčené prostředky spolu s úrokem 12,90 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách po 849 Kč, vždy k 16. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná dne 16. 10. 2018 a poslední splátka byla splatná dne 17. 8. 2026. Žalobkyně přezkoumávala úvěruschopnost žalovaného (posouzení úvěruschopnosti klienta, výpis z bankovního účtu). Z historie úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný nehradil splátky řádně. Celkově má žalovaný dle výpisu z úvěrového účtu dluh na úvěru ve výši 38 875,12 Kč a na poplatcích 2 568 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Žalovaný však i přes upomínání dlužnou částku neuhradil, dostal se do prodlení, žalobce proto dopisem ze dne 1. 3. 2023 celý úvěr zesplatnil ke dni 1. 3. 2023 (prokázáno dopisem o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 3. 2023). Z historického výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaný nic nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy k plnění ve výši ze dne 2. 11. 2023 zaslané žalobkyní (prokázáno předžalobní výzvou).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 o. z.). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 o. z.). Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Úroky z prodlení jsou upraveny konkrétně v ustanovení § 1970 o. z.6. Dle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.9. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaný však své povinnosti přestal plnit, nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, žalobce proto celý úvěr dle ujednání v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smluv, zesplatnil. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 38 875,12 Kč, poplatků 2 568 Kč, tak do úroku z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry (v souladu s § 1802 a násl. o. z.), a tyto i do budoucna z nesplácené jistiny 38 875,12 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, zavázal žalovaného tyto částky žalobkyni zaplatit.10. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 15 % ročně z částky 38 875,12 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.11. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 258 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 658 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přizná