21 C 224/2024-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, . Součástí smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky dodávky elektřiny (dále jen „VOPD“). Fakturou č. , hodnota, , vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od , datum, – , datum, v částce , částka, , splatné ke dni , datum, . Žalovaná na tuto fakturu ničeho nezaplatila a je tedy dále v prodlení s úhradou částky , částka, . Dále pak žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , kterou žalované vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od , datum, – , datum, , přičemž faktura byla splatná ke dni , datum, . Žalovaná na tuto fakturu ničeho nezaplatila, je tedy dále v prodlení s úhradou částky , částka, .2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu, jejíž součástí jsou i distribuční služby (prokázáno smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze dne , datum, ). Fakturou č. , hodnota, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované v zúčtovacím období od , datum, do , datum, v částce , částka, , když v této faktuře byla započítána již zaplacená částka ve výši , částka, , splatné ke dni , datum, v celkovém množství , Anonymizováno, kWh (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). Dále žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , kterou žalované vyúčtovala elektřinu odebíranou v období od , datum, do , datum, v celkovém množství , Anonymizováno, kWh, přičemž faktura byla splatná ke dni , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ).5. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou. Fakturou č. , hodnota, a , Anonymizováno, ) vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované, přičemž na tyto faktury nebylo ničeho hrazeno. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.6. Dle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.9. V daném případě mezi účastníky byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.10. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího pod splatnosti v žalobě uplatněných faktur.11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.