23 C 264/2023-47 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 12 417 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 81,65 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 12 417 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel či jako poskytovatel úvěru) tvrdila, že uzavřela se žalovanou (dále označená též jako dlužník) dne [datum] smlouvu o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splatit, společně s dalšími smluvními poplatky. Žalobkyně zaslala finanční prostředky žalované na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Jelikož žalovaná neuhradila úvěr řádně a včas, věřitel v souladu se smlouvou začal prostředky po žalované vymáhat. 3. Z uvedené smlouvy dlužník dluží: a) dlužnou jistinu: 9 999 Kč b) poplatek za poskytnutí úvěru: 330 Kč c) poplatek za bezpečnou splátku: 198 Kč (účtováno po 99 Kč ve dnech [datum] a [datum]) d) poplatek za prodloužení splatnosti: 990 Kč e) účelně vynaložené náklady: 300 Kč (účtováno dne [datum]) f) smluvní pokutu: 600 Kč (účtováno po 300 Kč ve dnech [datum] a [datum]) g) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 81,65 Kč od [datum] do [datum]. h) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 12 417 Kč od [datum] do zaplacení 4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 5. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana s takovým postupem souhlasila. 6. Součástí schvalovacího procesu bylo ověření úvěruschopnosti klienta, jak bylo zjištěno z potvrzení o provedeném ověření bonity klienta. 7. Listinou zachycující obsah smlouvy o úvěru uzavřené mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, jakož i formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o úvěru, o jeho výši, poplatku za úvěr 330 Kč a dalších poplatků (199 Kč express výplata, 99 Kč bezpečná splátka, 49 Kč SMS servis, 990 prodloužení doby splatnosti o 30 dnů), které se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Smlouva dále odkazovala na Sazebník. Totožnost žalované strany byla ověřena občanským průkazem. 8. Z předloženého sazebníku soud zjistil, že bylo ujednáno placení účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty. 9. Poskytnutí částky 10 000 Kč na účet žalované strany dne [datum] bylo prokázáno z opisu výpisu proplacení smlouvy. 10. Platební historie dlužníka je doložena výpisem z čerpání, splátek a úhrad. 11. Z předžalobní výzvy k plnění sepsané dne [datum] a ve spojení s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta advokátem žalující strany. 12. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Věřitel prokázal uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí peněž dlužníkovi. Dlužník měl ve sjednané době peníze vrátit spolu se smluveným úrokem. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. 13. Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a platit z poskytnutého úvěru úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), neboť smlouva o úvěru je vždy úplatná, přičemž úplata může být vyjádřena jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným úrokem, někdy označovaným jako poplatek či jiným výrazem vyjadřujícím úplatu spojenou s poskytnutím úvěru (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012, jehož závěry jsou použitelné i nadále: Způsob úročení lze přitom dohodnout nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí). Dlužník toto nesplnil, a proto byla žaloba co do jistiny úvěru a smluvního úroku shledána po právu. 14. Dlužník se ve smlouvě zavázal k placení dalších poplatků, avšak tyto poplatky neuhradil. Protože se v rámci smlouvy o úvěru lze zavázat k dalším platbám a na jejich výši byl dlužník upozorněn (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o.z., § 106 odst. 1 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb.), vznikl mu závazek k placení těchto poplatků a za situace, kdy nebylo zjištěno, že by poplatky byly zaplaceny či povinnost k jejich placení jinak zanikla, mu soud uložil tyto poplatky zaplatit. 15. Věřiteli dále náleží nárok na smluvní pokutu (§ 2048 o.z.). Ujednání o smluvní pokutě (bod 2 sazbeníku) a její výši nebylo shledáno nepřiměřenou (zneužívající) smluvní podmínkou (§ 1813 o.z. Výše smluvní pokuty odpovídá § 122 odst. 2 a 3 zákona č. 257/2016 Sb. Proto bylo žalobě vyhověno i co do smluvní pokuty. 16. Věřiteli dále náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s vymáháním (§ 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb.). Náhradu účelně vynaložených nákladů lze požadovat, pokud byly ve smlouvě sjednány a spotřebitel byl o tomto právu věřitele písemně informován (§ 110 odst. 5 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb). Náhradu lze přitom sjednat paušální částkou v konkrétní, přiměřené výši (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2, § 513 o.z.), nebo lze pouze ujednat povinnost k úhradě účelně vynaložených nákladů, přičemž v tomto případě je pak nutné účelně vynaložené náklady prokázat. Věřitel dostatečně zdůvodnil výši nákladů, a proto bylo žalobě vyhověno i v tomto rozsahu. 17. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. 20. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do podání návrhu byla určena dle § 14b AT, a tedy částka 300 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální čá