24 C 19/2023-67 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7.10.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 58 480 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 040 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 720,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 32 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 32 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, částku 25 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 350,10 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 701,24 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 599,94 Kč od 8.1.2022 do zaplacení ve výši 10 % a úrok 24,6 % ročně z částky 19 599,94 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 20.12.2018 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s příslušenstvím v 78 týdenních splátkách po 776 Kč, což však neučinil, neboť uhradil pouze částku 2 000 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 6.9.2018 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s příslušenstvím v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, což však neučinil, neboť uhradil pouze částku 10 800 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soudu se nepodařilo zjistit jeho pobyt, proto mu byl ustanoven opatrovník.3. Opatrovník se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně je promlčen, nad to žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, proto by žaloba měla být zamítnuta.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 32 000 Kč, které se žalovaný se zavázal splácet společně s příslušenstvím v 78 týdenních splátkách po 776 Kč.5. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 32 000 Kč se splácením v 78 týdenních splátkách, přičemž v žádosti uvedl, že žije s manželkou, má 1 nezaopatřené dítě, a to od , Anonymizováno, 2018, dále že je zaměstnaný a má mzdu ve výši 22 191 Kč. Žalovaný dále uvedl, že má jiný úvěru u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 22 440 Kč a měsíčně splácí 2 700 Kč. Ohledně výdajů žalovaný uvedl, že za bydlení platí 7 500 Kč, další výdaje má ve výši 7 500 Kč. Ve formuláři je zaškrtnuto, že žalovaný předložil výplatní pásky a pracovní smlouvy – bez bližší specifikace.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 6.9.2018 uzavřena smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný se zavázal splácet společně s příslušenstvím v 60 týdenních splátkách po 600 Kč.7. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč se splácením v 60 týdenních splátkách, přičemž v žádosti uvedl, že žije s rodiči, a to od , Anonymizováno, 1994. Žádné informace o příjmech a výdajích zákaznická karta neobsahuje.8. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr, podepsané žalovaným dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč se splácením v 60 týdenních splátkách, přičemž v žádosti uvedl, že žije s rodiči, a to od , Anonymizováno, 1994. přičemž v žádosti uvedl, že žije s manželkou, má 1 nezaopatřené dítě, a to od , Anonymizováno, 2018, dále že je zaměstnaný a má mzdu ve výši 27 964 Kč. Ohledně výdajů žalovaný uvedl, že za bydlení platí 4 000 Kč, další výdaje má ve výši 4 500 Kč a 2 500 Kč činí vyživovací povinnost. Ve formuláři je zaškrtnuto, že žalovaný předložil bankovní výpisy – bez bližší specifikace.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, společně s přílohou k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.11. Z výzvy k plnění ze dne 14.4.2022 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána výzva k zaplacení částky 119 014,85 Kč.12. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval výdaje na bydlení ve výši 7 500 Kč.13. Z provedených důkazů tak má soud za prokázané, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy, na základě kterých byly žalovanému vyplaceny částky 32 000 Kč a 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím vrátit, fakticky však žalobkyni zaplatil pouze částku 12 800 Kč.14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.15. Žalobkyně je věřitelem pohledávek uplatněných v tomto řízení, přičemž pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022, uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.17. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného (resp. její právní předchůdkyně). Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila důkazy prokazující, že by její právní předchůdkyně před právním jednáním směřujícím k uzavření smluv se žalovaným byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného, resp. jí důkazy předložené důkazy jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, kterým by prokázala, že byly prověřeny výdaje žalovaného, žádný doklad o výši úhrad spojených s bydlením apod. žalobkyně k dispozici neměla. Čestní prohlášení žalovaného není nic jiného, že tvrzení žalovaného, které skutečné výdaje nijak neprokazuje. Příjmy žalovaného měly být prověřeny výplatními páskami, resp. výpisy z účtu, ale tyto listiny žalobkyně nepředložila, tvrzení ohledně příjmů žalovaného tak zůstalo neprokázáno. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně resp. její právní předchůdkyně se tak zcela spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by tato tvrzení jakkoli prověřila. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015-39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022).20. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Uvedené ustanovení ve znění účinném do 28.5.2022 obsahovalo další větu, kterou bylo stanoveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Čistě jazykový výklad směřoval k tomu, že jde o neplatnost relativní, kterou musí dlužník namítnout, k čemuž mu byla stanovena tříletá promlčecí lhůta. Ustanovení o tom, že k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, tedy že poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 z.s.ú. je stíháno absolutní neplatností, bylo do z.s.ú. vloženo až na základě novely zákona č. 96/2022 Sb.