31 C 274/2023-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 510 Kč s příslušenstvím, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 12 510 Kč od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené se žalovaným dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 180 Kč v týdenních splátkách po 303 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 5 670 Kč se podle čl. 4 smluvních podmínek započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 % – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila prostřednictvím kontroly v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou RČ dálkovým systémem společnosti [právnická osoba], náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, telefonickou kontrolou zaměstnání telefonicky, kontrola platební historie klienta žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti a kontrolou předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem ([příjmení]) v kartě klienta. 2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o.s.ř., pokud se nevyjádří. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. K věci samé se žalovaný navyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem 1 980 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 303 Kč, první splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka byla splatná 7. dní po splatnosti předchozí splátky. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem 18 180 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaného žalovaným vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace. Strany se dohodly na hotovostní předání úvěru při podpisu smlouvy, převzetí žalovaný potvrdil. 4. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije se spolubydlícím, má základní vzdělání, nevlastní vůz ani nemovitost, nebyl soudně ani trestně stíhán, již měl úvěr u žalobkyně (neuváděn jako aktuální), je zaměstnán na plný úvazek u společnosti [právnická osoba], [obec] s místem výkonu práce [příjmení] [jméno], [obec] jako operátor výroby s čistým měsíčním příjmem [částka], a to na dobu určitou do [datum]. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila pracovní smlouvou a výplatní páskou z května a června 2021. Výdaje na bydlení se spolubydlícím představovaly 4 872 Kč, dále bylo zohledněno životní minimum 4 360 Kč. Celkové výdaje žalovaného tak činily 9 233 Kč, disponibilní zůstatek (příjmy minus výdaje) pak byl 4 548 Kč. 5. Z přehledu splácení vyplývá, že žalovaný splácel úvěr nepravidelně, celkem uhradil 5 670 Kč. 6. Dle předžalobní výzvy ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 11 298 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy. Z podacího archu vyplývá, že výzva byla odeslána dne [datum]. 7. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]). 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. 12. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina. 13. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). 14. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměl