92 C 161/2024-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou dne , datum, uzavřel dohodu k pivnímu certifikátu císař a císařovna Albrechtovi (dále jen „certifikát“), v jejímž rámci bylo ujednáno, že ode dne , datum, bude žalovaná po dobu 36 měsíců zasílat na každý z uvedených dvou účtů žalobce měsíčně vždy k , Anonymizováno, . dni v měsíci částku , částka, jako finanční odměnu za jeho finanční podporu ve výši , částka, s tím, že po uplynutí , Anonymizováno, měsíců má držitel certifikátu možnost nabídnout žalované tento certifikát ke zpětnému odkupu za původní cenu. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně neplnil, když za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, uhradil pouze vždy 1x , částka, , a tedy žalobci dluží odměnu ve výši , částka, . Žalobce dále využil svého práva a výzvou ze dne , datum, vyzval žalovanou ke zpětnému odkupu certifikátu. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a žalobci ničeho neuhradila.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, v něm bylo žalovanému uloženo, aby se k žalobě vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla současně poučena, že jestliže se bez vážného důvodu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává.3. Žalovaná podala ve věci odpor, který však ve stanovené lhůtě nijak neodůvodnila, a tedy odpor zůstal blanketním.4. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odstavce 2 téhož ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle odstavce 3 téhož ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o.s.ř.). Podle odstavce 4 téhož jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.5. Protože žalovaná neuplatnila žádné skutečnosti, kterými by brojila proti uplatněnému nároku, nastala fikce uznání.6. V případě, že nastane skutečnost, se kterou je spojeno vydání rozsudku pro uznání, je povinností soudu jej vydat. Povaha věci rozhodnout rozsudkem po uznání umožňuje, neboť předmětem řízení jsou nároky ze smluvního vztahu účastníků, o kterém by strany mohly uzavřít smír. Zavázání žalované k plněním uplatněným v žalobě není v rozporu s kogentními ustanoveními právního řádu. Nárok žalobce plyne ze smlouvy, ve které se žalovaná zavázala jednak platit žalobci částku 2x , částka, měsíčně a jednak v případě výzvy žalobce zpětně odkoupit certifikát. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přitom strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Žalovaná, která se dostala do prodlení, je dále povinna zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží žalobci v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o.s.ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl ve věci plně úspěšný, má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši , částka, a náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) v celkové výši , částka, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 AT po , částka, a paušální náhrada hotových výdajů ve výši , Anonymizováno, x , částka, dle § 13 odst. 4 AT. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést. Celkem tedy náklady řízení tvoří částku , částka, . Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).