19 C 238/2023-87 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke společným věcem, kterými jsou (i) jednotka č. , Anonymizováno, – byt, vymezená v budově č. p. , Anonymizováno, – bytovém domě, postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k níž náleží spoluvlastnický podíl na společných částech výše uvedené budovy o velikosti id. , Anonymizováno, z celku, a (ii) spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. , Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, spojený s vlastnictvím této jednotky, vše v katastrálním území , jméno FO, , obci , adresa, , části obce , adresa, , zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, pro katastrální území , jméno FO, na listech vlastnictví č. , hodnota, a , Anonymizováno2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou na základě usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, o vypořádání SJM při zániku manželství smrtí, ze dne , datum, s právní mocí ode dne , datum, pro , Jméno žalobkyně, , a na základě usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, o dědictví, ze dne , datum, s právní mocí ode dne , datum, pro , jméno FO, , podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, kdy žalobkyně i žalovaný jsou vlastníky každý id. ½ uvedených nemovitostí. Žalobkyně bydlí v , adresa, . Nechce ani nemůže užívat shora uvedený byt nebo jeho část. Z dispozice předmětného bytu vyplývá, že není možné, aby bytovou jednotku užívali oba spoluvlastníci společně nebo odděleně. Proto je nejvhodnějším způsobem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť přednostní zákonný způsob řešení rozdělením věci ve smyslu § 1144 NOZ není s ohledem na podstatu věci možný. Jediný možný způsob vypořádání v rámci zrušení podílového spoluvlastnictví je přikázání věci za náhradu do výlučného vlastnictví jednomu z podílových spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že byt v současnosti užívá žalovaný, bylo by dle žalobkyně nejvhodnějším způsobem vypořádání přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného a vyplacení odpovídajícího vypořádacího podílu žalobkyni. Nicméně pro případ, že by žalovaný o byt zájem neměl, souhlasí žalobkyně s přikázáním věci za náhradu do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně se již v minulosti pokusila oslovit žalovaného, který věc získal z titulu svěřeneckého nástupnictví po zemřelém vlastníku , jméno FO, a následně zemřelém závětním dědicovi , jméno FO, , a to dopisem ze dne , datum, . Žalovaný však na tento dopis nijak nereagoval. Žalobkyni proto nezbývá než domáhat se zrušení podílového spoluvlastnictví soudní cestou.3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť tato není k podání žaloby aktivně legitimována. Žalobkyně není dle názoru žalovaného podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí. Jediným a výlučným vlastníkem je žalovaný, který měl tyto nemovité věci nabýt v rámci dědického řízení jako jediný právoplatný dědic. Předmětné nemovitosti dle žalovaného nikdy nebyly předmětem společného jmění a manželů, a proto nemohly být předmětem vypořádání společného jmění manželů při zániku manželství. Původní vlastník nabyl tyto nemovitosti v roce , Anonymizováno, z vlastních prostředků a úspor, které získal a nabyl před uzavřením manželství, když tyto prostředky nikdy nebyly součástí společného jmění manželů. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta.4. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:5. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½. Takto jsou také v současnosti zapsáni v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, pro katastrální území , jméno FO, na LV č. , hodnota, , což žalobkyně doložila výpisem z katastru nemovitostí ze dne , datum, .6. Jak plyne z žalobkyní předložené výzvy, žalobkyně před podáním žaloby vyzvala dne , datum, žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou. Vzhledem k tomu, že bytovou jednotku užívá výlučně žalovaný, navrhovala žalobkyně, aby tento převzal nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a žalobkyni vyplatil vypořádací podíl ve výši jedné poloviny jejich obvyklé ceny stanovené posudkem nezávislého znalce. Dle výpisu sledování zásilky , právnická osoba, byla výzva doručena žalovanému dne , datum, .7. Žalovaný v řízení namítal, že předmětné nemovitosti měl v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp.zn. , spisová značka, nabýt do výlučného vlastnictví. Žalobkyně proto dle jeho názoru není jejich podílovou spoluvlastnicí a není ve věci aktivně legitimována. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že tato námitka žalovaného je nedůvodná.8. Z dědického spisu Okresního soudu v , Anonymizováno, sp.zn. , spisová značka, ve věci pozůstalosti po zemř. , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti byly nabyty na základě kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, jako prodávajícím a , jméno FO, jako kupujícím, a to za trvání manželství , jméno FO, a žalobkyně (manželství bylo uzavřeno v roce , Anonymizováno, ). Žalobkyně v dědickém řízení uvedla, že nemovitosti byly nabyty za prostředky ve společném jmění manželů a tyto jsou součástí společného jmění manželů. Skutečnost, že do katastru nemovitostí byl na základě kupní smlouvy zapsán pouze , jméno FO, je nepodstatná.9. Z dědického spisu dále vyplývá, že dědickým soudem bylo v řízení považováno za nesporné, že předmětné nemovitosti byly součástí společného jmění manželů zemř. , jméno FO, a žalobkyně. Proti tomu pak nebylo v průběhu dědického řízení adekvátně brojeno účastníky dědického řízení, a to závětním dědicem , jméno FO, ani svěřenským nástupcem , jméno FO, , tj. žalobcem. Nejedná se proto o tzv. sporné aktivum, ohledně kterého by mohli dědicové v průběhu či po skončení dědického řízení podávat u civilních soudů žaloby.10. Nutno proto uzavřít, že otázka, zda předmětné nemovitosti byly součástí společného jmění manželů, byla ve vztahu k účastníkům dědického řízení pravomocně vyřešena rozhodnutími v dědickém řízení (usnesení čl. j. , spisová značka, ze dne , datum, , usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Tuto již proto nelze mezi účastníky dědického řízení v současnosti znovu otevírat, a to ani v rámci posuzování tzv. předběžných otázek v probíhajícím řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků.11. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného (každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½), kdy právnímu stavu odpovídá i stav zápisu v katastru nemovitostí.12. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.13. Dle § 1141 o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.14. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.15. Dle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.16. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. V odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.17. Žalovaný se v průběhu řízení vyjádřil tak, že souhlasí, aby předmětné nemovitosti byly případně přikázány do jeho výlučného vlastnictví. S tímto způsobem vypořádání vyslovila souhlas také žalobkyně. Pro případ, že by žalovaný převzetí nemovitostí odmítal, žalobkyně uvedla, že je připravena nemovitosti převzít do svého výlučného vlastnictví a žalovanému vyplatit odpovídající vypořádací podíl.18. S ohledem