ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2025:22.C.232.2025.1 Datum: 2025-09-23 Předmět: Převod EPR - zaplacení částky 11 453,01 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["koupě""náhrada nákladů""smlouva kupní""lhůty""doručování""náklady řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Převod EPR - zaplacení částky 11 453,01 Kč s přísl.. Aplikuje: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 46b (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se domáhal zaplacení 11 423,01 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, Účastnickou smlouvu č. , hodnota, , dne 27.11.2023 Účastnickou smlouvu č. , hodnota, a dne , datum, Účastnickou smlouvu č. , hodnota, . Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. (dále jen „, Anonymizováno, “) a Ceník tarifů a služeb (dále jen „Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnické smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši 11 423,01 Kč, a to v následujícím členění dle jednotlivých vyúčtování služeb:- Vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 18.6.2024 v částce 6 020,97 Kč, skládající se: Vrubopis k slevě na zařízení,- Vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 4.6.2024 v částce 4 620 Kč, skládající se: Splátka zařízení/Installment,- Vyúčtování č. , hodnota, za období od 06.01.2024 - 05.02.2024 splatné dne 20.02.2024 v částce 2 598,92 KČ, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 599 Kč, skládající se: , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /Splátka zařízení,- Vyúčtování č. , hodnota, za období od 06.12.2023 - 05.01.2024 splatné dne 20.01.2024 v částce 213,04 Kč, skládající se: , Anonymizováno, -, Anonymizováno, .2. Součástí Účastnické smlouvy č. , hodnota, bylo Smluvní ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení , jméno FO, , jméno FO, , jméno FO, 12 Pro 5G 128GB - Černý, IMEI , Anonymizováno, (dále jen „zařízení“), a to za zvýhodněných podmínek se slevou, přičemž část kupní ceny ve výši 1 999 Kč představovala tzv. Podmíněnou slevu a zbylá část kupní ceny měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 210 Kč s tím, že splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých Vyúčtování a neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena výpovědí ze strany žalovaného, se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky.3. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když vystavovaná vyúčtování služeb řádně nehradil. Žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním obsaženým v kupní smlouvě automaticky zesplatnil zbylé, dosud neuhrazené splátky, a současně žalovanému vyúčtoval podmíněnou slevu zařízení prostřednictvím Vrubopisu č. , hodnota, . V zájmu mimosoudního řešení věci žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 24.3.2025. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena.4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej vylíčil žalobce a jak je popsáno shora, a důvodné žalobě vyhověl. Podle účastnických smluv se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny. Dále se žalobce zavázal poskytnout žalovanému shora specifikované koncové zařízení, kdy kupní cena (po odečtení podmíněné slevy) měla být hrazena formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal hradit žalobcem vystavovaná vyúčtování. Žalobce proto zesplatnil zbylé, dosud neuhrazené splátky, a tyto žalovanému vyúčtoval. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Protože žalovaný nedostál svým povinnostem, které pro něj vyplývaly ze smluvního vztahu s žalobcem na základě účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikacích, soud důvodné žalobě vyhověl.8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 453,01 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.10. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.11. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.