22 C 315/2025-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 35 188 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný způsobil dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod v Liberci vozidlem , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jehož je vlastníkem a provozovatelem (dále též jen „škodné vozidlo“), škodu na vozidle , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, (dále též jen „poškozené vozidlo“), jehož vlastníkem je , jméno FO, (dále též jen „poškozená“). Ke škodě došlo tím, že žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil do vozidla poškozené, která zabrzdila na přechodu pro chodce, aby umožnila projít chodci, v důsledku čehož došlo ke střetu a k hmotné škodě na vozidlech. Žalovaný coby vlastník vozidla měl podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Za takové situace vznikla podle ust. § 62 písm. b) výše citovaného zákona, , právnická osoba, povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za současného vzniku regresivního nároku proti žalovanému. Žalobce pověřil třetí osobu společnost , právnická osoba, . (dále těž jen „pověřený partner“), aby jeho jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozené částku ve výši 27 163 Kč na základě faktury za opravu a po odečtení spoluúčasti ve výši 5 000 Kč a v souladu s ust. § 2820 z.č.89/2012 Sb., občanský zákoník, přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na , Anonymizováno, , která jej následně uplatnila u žalobce. Pověřenému partnerovi pak dne , datum, žalobce uhradil částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 35 188 Kč. Žalobci vznikl na základě ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. nárok vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu. V daném případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 35 188 Kč. Žalobce nárokoval zaplacení regresivní náhrady ve lhůtě do , datum, , ze strany žalovaného však nebylo zaplaceno ničeho. Před podáním žaloby žalobce zaslal dne 28.5.2025 žalovanému výzvu k plnění.2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. v Liberci žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , při jízdě nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil do vozidla poškozené , jméno FO, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ), které zastavilo před přechodem pro chodce. Následkem střetu vznikla hmotná škoda na poškozeném vozidle. V době dopravní nehody nebyla k „škodnému vozidlu“ sjednána platná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný vozidlo užíval na území České republiky; vozidlo není tuzemské ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb. Žalobce na základě šetření pověřeným partnerem , právnická osoba, . uhradil z garančního fondu poškozené 27 163 Kč (po odečtení spoluúčasti 5 000 Kč) a pověřenému partnerovi náklady vyřízení 3 025 Kč; celkem částku 35 188 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě regresní náhrady s lhůtou do 23. 5. 2025, avšak ničeho neuhradil (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne , datum, a fotodokumentací, zápisem o poškození , Anonymizováno, ze dne , datum, , stanovením výše skutečné škody , Anonymizováno, – regres č. , hodnota, , vyúčtováním , Anonymizováno, za období od , datum, – , datum, , žádostí , Anonymizováno, pojišťovny o regres ze dne , datum, , vyjádřením k likvidaci , Anonymizováno, ze dne , datum, , pověřovací listinou ze dne 17.9.2018, fakturou za opravu č. , hodnota, , potvrzením o transakci , Anonymizováno, ze dne 8.4.2025, uplatněním práva na náhradu ze dne 23.4.2025, předžalobní upomínkou s podacím listem).5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle § 62 písm. b) zákona kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, 1. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo 2. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu. Podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu. Podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odst. 1). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odst. 2).6. Žalobce na základě předložených důkazů prokázal, že žalovaný způsobil dopravní nehodu vozidlem, jehož byl vlastníkem a provozovatelem, a které není tuzemské. Žalovaný je povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu bylo kryto pojištěním odpovědnosti, je‑li vozidlo provozováno na území České republiky. Žalovaný tuto povinnost nesplnil; nedoložil existenci platného pojistného krytí ani hraničního pojištění dle § 9 zákona. S ohledem na neexistenci pojištění odpovědnosti poskytl žalobce poškozené plnění z garančního fondu ve výši celkem 32 163 Kč (škodu na vozidle 27 163 Kč a odečtenou spoluúčast ve výši 5 000 Kč) a uhradil rovněž náklady spojené s vyřízením případu pověřené osobě ve výši 3 025 Kč; tj. celkem 35 188 Kč. Žalobci tak vznikl postižní (regresní) nárok na náhradu toho, co plnil, a to vůči osobě povinné k náhradě újmy (provozovatel škodného vozidla), tedy vůči žalovanému. Odpovědnost žalovaného jako provozovatele za újmu způsobenou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku je objektivní podle § 2927 o.z.; žalovaný netvrdil ani neprokázal splnění liberačního důvodu dle § 2927 odst. 2. Soud proto uzavírá, že žaloba je po právu a žalovaný je povinen žalobci uhradit částku 35 188 Kč.7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 408 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 408 Kč.9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp.